ROMAN WEST: PO PODZIMU JSME BYLI TÉMĚŘ ODEPSANÍ. TEĎ ŽIJEME A BOJUJEME O ZÁCHRANU
Pane Weste, společně s panem Kopeckým jste získali cenu pro trenéry měsíce dubna ve Fortuna národní lize. Gratulujeme. Co na to říkáte
Mám velkou radost z toho, jak se nám daří. Pro mě osobně je to určitá satisfakce, protože to nikdo nečekal. Po podzimu jsme byli téměř odepsaní a ztráta byla velká, a teď žijeme, bojujeme o záchranu, a to ocenění pro mě a Ivana, který na tom má minimálně poloviční podíl, je jen takové vyústění dobré práce všech v klubu. Od vedení počínaje, přes celý trenérský tým a hlavně hráčů, protože bez nich by nebylo vůbec nic.
Překvapilo vás to?
Ano i ne. Podle počtu bodů by to asi slušelo Vencovi Jílkovi, protože Sigma vyhrála všechna utkání. Na druhou stranu, my jsme ve Vítkovicích v boji o záchranu a těch bodů jsme vzhledem ke své pozici nasbírali až extrémně moc. Takže bych řekl, že si to trošku zasloužíme i my.
Je to poprvé, co ocenění dostali dva trenéři, jak vlastně společně fungujete?
Když jsem se v zimě vrátil do Vítkovic, tak mě nové vedení stanovilo do role nejen hlavního trenéra, ale i sportovního ředitele pro "A" mužstvo. Na český fotbal mi byly nabídnuty dost velké pravomoce a samozřejmě s tím souvisela i zodpovědnost za chod celého prvního týmu a zejména pak za výsledky. Moje rozhodnutí bylo přivést Ivana Kopeckého, kterému jsem stanovil určitou roli a rozdělil naše kompetence. A to bych řekl, že byla trefa do černého. Rozhodl jsem, že Ivan povede trénink, zápas, chodí na tiskovky a odvádí spoustu, řekl bych, té "neviditelné" trenérské práce. Chápu, že je to na české poměry netypické, leč v daný moment jsem cítil, že to tak musí být. Chtěl jsem, aby na ty hráče někdo jinak mluvil, přinesl odlišný trénink, impulzy atd. Já jsem spíše v pozadí, ale vše bedlivě sleduji, vyhodnocuji a poctivě s Ivanem dohromady konzultujeme. Mám tak daleko větší možnost to sledovat s odstupem a nadhledem. Jsem tak oproštěn od emocí, dělám rozhodnutí v podstatě bez tlaku. Ty jsou pak více racionálnější. Věřím, že se shodneme na tom, že máme stejný pohled na vedení hráčů, jehož základem je spolupráce obou dvou stran a lidský přístup.
A jak si tu jednu cenu rozdělíte?
No to nevím. Nejlepší by bylo, kdyby ty ceny byly dvě. (smích)
Vraťme se na začátek podzimu, kdy jste u týmu působil v roli trenéra. Začátek se povedl, šest bodů ve čtyřech zápasech, pak ale přišla dlouhá série proher. Dokážete s odstupem času říci, co za tím stálo?
V první řadě je zlepšení zásluhou nového vedení klubu, protože to se rozhodlo udělat několik zásadních změn, bez kterých bychom se nikam neposunuli, nehráli o záchranu a byli bychom na tom podobně jako Prostějov. O tom jsem přesvědčen. Zejména odešel bývalý sportovní ředitel a nové vedení začalo dělat fotbal na daleko profesionálnější úrovni. Všechno se odvíjí od skladby týmu. Když je mužstvo špatně poskládané, tak nemáte šanci. V letní přípravě jsem měl v kádru asi 50 hráčů, ale z toho asi osm středních záložníků, sedm pravých obránců, ale nikoho na levou stranu, kde pak museli hrát praví beci. Byla to absurdní situace. Chtěl jsem tým poskládat jinak a hodně jsem za to bojoval, například jsem byl domluven také s Petrem Vaškem na smlouvě a jeho roli v týmu. Chtěl jít k nám, ale staré vedení ho nechtělo, a teď Petr doslova Baníku vychytal postup do první ligy. Pak tomu odpovídaly podzimní výsledky. Když jsem bývalé vedení upozorňoval na to, že to takto nemůže fungovat, bylo mi řečeno, ať skončím. S odstupem času vidím, že se ukázala pravda, protože po mně přišel trenér Pulpit a v podstatě s mužstvem také nehnul. Nebylo to o trenérech, ale o špatném složení mužstva.
Proběhla také mediální roztržka s tehdejším sportovním ředitelem panem Pohorellim. Berete to tak, že jste to odnesl tak trochu za něj?
Jednoznačně. Já jsem celou přípravu chtěl od prvního dne poskládat jinak. Nebylo mi to umožněno, dělalo se to jinak a výsledek byl takový, jaký byl. Na druhou stranu je třeba připomenout, že jsme postupovali z MSFL z druhého místa a vše bylo dost narychlo. Do té doby mužstvo bylo amatérské, kdy hráči trénovali pětkrát týdně po večerech. A oproti stabilizovaným mužstvům ve druhé lize, kde jsou na vše připraveni, během měsíce složit mančaft a připravit ho... Teď v zimě již bylo vše mnohem jednodušší.
Napadlo by vás vůbec, že se ještě na lavičku Vítkovic vrátíte?
Vůbec mě to nenapadlo. Nechtěl jsem a tu myšlenku jsem odmítal, když mi byla prvně nabídnuta. Musel bych být blázen, když jsem tam jedenáct kol byl, získal šest bodů a všichni mi obíjeli o hlavu, že je to moje chyba. Že jsem mladý a nezkušený. Přitom trénuji již 15 let, jen v tom dospělém fotbale jsem ještě tolik zkušeností neměl. Pak jsem to ale přijal také proto, že i hráči byli na mé straně a nebyla mezi námi žádná roztržka. Říkal jsem si proč ne, není tolik co ztratit, Pardubice byly před námi o sedm bodů a měly lepší vzájemný zápas. Situace byla těžká až nereálná. Nové vedení však chtělo, abychom se to pokusili zachránit.
Vítkovicím se opravdu daří. Dokážete říci, co dalšího na tom má podíl?
Jak jsem již nastínil, podařilo se nám dobře složit mužstvo. V minulosti se to zde hodně točilo. Já jsem chtěl v zimě udržet základní sestavu pohromadě a dobře ji doplnit. Klíčovým tahem bylo angažování Pepy Květona, protože dobrý gólman je polovina mužstva. Pepa je vynikající brankář, dozrál a v každém zápase nás v rozhodujícím momentě podrží. Tohle jsme na podzim vůbec neměli. Dobře zapadli i kluci z Baníku, Matěj, Szotkowski i Honiš v podstatě hrají v základní sestavě, přišel Juřena, vrátil se Kovařík... Hodně jsme posílili, ale určitě ne nějakými náhodnými tipy jako v minulosti, ale podle určité vize, herních pozic, stylu hry, typologie hráčů. Zkrátka toho, co jsme sami chtěli. Navíc výkonnostně se zvedá třeba Jirka Texl. Skvělé jaro hraje i klíčový stoper Mikula. Za druhé jsme dokázali udržet klíčové hráče v klubu, ať už jde o Fialu, Mišinského nebo Vaňka. Prvně jmenovaný v Karviné dlouho nehrál, a proto mu to na podzim tolik nešlo. V zimní přípravě se čekalo, že se bude zlepšovat, ale vůbec mu to nešlo. Nikdo jej tady pak moc nechtěl, všichni říkali ať jej dám pryč. Pořád jsem věřil, že se to zlomí a on naváže na své dřívější výkony z Karviné, kde byl výborný a měl rychlé protiútoky, dával góly. Nakonec zůstal, a i díky jeho výkonům máme třeba o deset bodů více. Podobné to bylo například i u Vládi Mišinského, který neměl u Ivana (Ivan Kopecký - pozn. redakce) na růžích ustláno, ale věřil jsem, že se zvedne a pomůže nám. Teď je jeho klid na míči a zkušenost pro tým docela zásadní. Bez nich by byla naše útočná fáze poloviční. Vaněk měl nabídku odejít do druhé polské ligy a já jej musel na sílu udržet, což mi má dodnes za zlé. Pokud jsme to však chtěli se záchranou myslet vážně, nemohli jsme si dovolit takové hráče pouštět.
Ještě něco?
Třetím faktorem je jistě ta skvělá parta, která se tu vytvořila. Jde vidět týmový duch, semknutost... Ono tomu samozřejmě napomáhají výsledky, najednou se lépe trénuje a vše je lepší. Velkou zásluhu na tom má i kapitán David Mikula. Když jsme hráli ve Varnsdorfu a tým dostal na naše poměry dost vysoké prémie... On za mnou pak přijde, že se bavil s ostatními hráči a chtěli by, aby se to rozdělilo mezi všechny hráče v mužstvu rovnoměrným dílem, ať už hráli, nehráli či dokonce nebyli nominovaní. Je to opravdu obdivuhodné, jak drží pospolu. X faktor je pak Mário Kovařík. Ten dokáže udělat každodenně atmosféru v kabině či na hřišti sám o sobě. Dalším důvodem je jistě to, že se mi povedlo přivést trenéra Kopeckého a sedli jsme si, rozdělili role a společně to vedeme směrem, který má smysl. Na podzim nám nepřálo štěstí a spoustu zápasů jsem prohráli o jedinou branku, nešťastným gólem nebo jsme zahodili klíčovou šanci. Teď se nám to dokonale otočilo, štěstí nám přeje, a naopak my přežijeme nějaké tutovky a zápasy zvládneme.
Jak jste přijal spolupráci s Baníkem? Mohl jste ji nějak ovlivnit?
Mohl jsem ji ovlivnit poměrně hodně. Sedm let jsem v Baníku trénoval, hodně lidí tam znám a když přišli na Baník noví majitelé, včetně pana Mašleje, jenž je mým kamarádem ze studií, projednávali jsme spolu i s Dušanem Vrťěm spoustu věcí. I oni jsou rádi, že jejich hráči mohou hrát druhou ligu a nemusí nikam daleko jezdit. Vyhrávají se, sbírají zkušenosti a nám pomohou. Podle mě to funguje dobře a spolupráce se může od léta třeba ještě rozšířit.
Mluvilo se o tom, že Vítkovice budou "B" tým a čeká je jasný sestup. Jste rád, že se vám to těmi výsledky daří vyvracet?
Samozřejmě. Vítkovice dál zůstávají suverénním klubem, který si jde vlastní cestou, a to jsou jen nějaké řeči závistivých lidí. Ve své podstatě se nic nezměnilo. My však určitě nemáme důvod bojovat s okolními kluby. Baník Ostrava je náš soupeř, ale nikoliv nepřítel. Zatím bohužel nemáme dostatek kvalitních hráčů z vlastní líhně, ale to se může časem změnit. Ne každý si uvědomuje, že klub zkrachoval a před pár lety se tady hrál krajský přebor.
K pozastavení stojí příběh Adama Hruzíka, který s týmem zažil tři postupy a stále je v týmu. Jaká je jeho role?
Je na pozici třetího stopera a na svou šanci ještě čeká, na podzim ji dostal, ale na jaře nám drží zaplať pánbůh obraná řada pohromadě, co se týče karet i zranění. Určitě jdou s týmem i další, tedy ne z tak nízké soutěže, ale zůstali i další jako Kovařík a Cverna. On je však zářný příklad toho, že jde s týmem stále nahoru. Navíc je to vítkovický odchovanec.
Asi těší i fakt, že se prosazuje Vladimír Mišinský, jenž na podzim zahodil spoustu šancí...
On Vláďa dal nějakých tuším pět branek, teď dal dvě. Spoustu šancí má i nyní, takže to je takový jeho evergreen, že je v každém zápase klíčový hráč a vytvoří si několik šancí, ale bohužel jeho bolest je jejich proměňování. Je to škoda hlavně pro něj, protože kdyby proměnil třetinu z šancí, co letos měl, tak je dnes suverénně nejlepší střelec soutěže.
IVAN KOPECKÝ: TÝM JE PRACOVITÝ A TÁHNE ZA JEDEN PROVAZ. ODMĚNOU JSOU VÝSLEDKY
Pane Kopecký, také gratulujeme k zisku ocenění. Jak se vlastně odehrál váš příchod do Vítkovic?
Děkuji. Dva dny před Silvestrem jsem dostal nabídku od trenéra Westa, jestli bych zde nešel trénovat. Vzhledem k tomu, že jsem společně s trenérem Frťalou skončil na pozici asistenta v Jablonci, byl jsem bez angažmá a nabídku Vítkovic jsem přivítal. Bylo to domluveno tak, že já budu mít na starost koučink a tréninkový proces, přičemž vše spolu konzultujeme. Tenhle typ spolupráce mne lákal, protože se můžu realizovat v tréninkovém procesu i při práci s hráči více než jen z pozice asistenta.
To rozdělení rolí ale u nás není úplně typické...
Já jsem se s tím také nikdy nesetkal. S Romanem jsme si ale na začátku řekli, jak to bude fungovat, a tak to funguje. Zatím to šlape dobře.
Oproti podzimu na jaře Vítkovice poměrně válí, čím to je?
Nemůžu hodnotit, jak to fungovalo dřív. Pro nás bylo důležité, že přišli hráči, kteří jsou hladoví, mají zkušenosti a třeba nedostávali tolik příležitostí v první lize, ať už jde například o karvinské Juřenu a Vaňka, či o další. Ten tým je hodně pracovitý a podařilo se nám najít rozestavení a kostru, která si k sobě sedne i co se týče hráčské typologie. Kluci toho dokázali hodně, dotáhli jsme se na dostřel záchrany, což je fantastické. Řekl bych, že je to hodně díky charakteru i pracovitosti hráčů. Do branky přišli Pepa Květon a Víťa Nemrava, kteří vytvořili výbornou dvojici, kdy sice dostává více prostoru zkušenější Pepa, ale musím zdůraznit, že i Vít by si svou šanci zasloužil. Vytvořilo se tady konkurenční prostředí, kdy disponujeme širokým kádrem a všichni hráči si musí svou nominaci zasloužit poctivým tréninkem a výkony na hřišti. Je tady tým, který táhne za jeden provaz a odměnou jsou pro nás výsledky, kterých jsme dosáhli.
Během jarní jízdy jste porazili i Varnsdorf, u jehož kormidla stojí pan Frťala, po jehož boku jste trénoval. Jak si toho ceníte? Konala se nějaká odměna pro hráče?
(smích) Ve Varnsdorfu jsem prožil krásné okamžiky své trenérské kariéry v roli asistenta u pana Frťaly a vždy na to budu vzpomínat. Tentokrát jsem tam přijel jako soupeř a nostalgie musela jít stranou. Snažili jsme se bodovat, což se nám povedlo a byli jsme za to rádi. Samozřejmě s hráči jsem se předem domluvil a za odměnu dostali občerstvení.
V sobotu jste v Opavě sahali po bodu. Jak jste utkání viděl ze svého pohledu?
Z naší strany šlo o slušné utkání. Mohlo to skončit i naším vítězstvím, leč štěstí se přiklonilo na stranu soupeře vysoké kvality. I my jsme však v těch předchozích vítězných zápasech nasbírali zkušenosti i potřebné sebevědomí, které prodáváme zápas od zápasu, ale chybělo nám tam možná i trošku štěstí, které jsme měli v některých předešlých zápasech. Za stavu 1:1 trefil Gebert tyč, kdyby to šlo o pět centimetrů níž, mohli jsme třeba i vyhrát. Hraje se však na góly, které dala Opava. Na druhou stranu musíme respektovat kvalitu Opavy, i když jsme hráli dobře a je to pro nás prohra s trpkým nádechem. V naší situaci prostě potřebujeme každý bod a plichta by byla zasloužená.
Hrálo se před plnými tribunami v bouřlivé atmosféře, je těžké na to tým připravit? Někteří to možná ještě ani nezažili...
Máte pravdu, že někteří to ještě nezažili a teprve sbírají zkušenosti. Ten kádr je mladý, a ještě není tak zkušený jako například Baník Ostrava, ale máme ve středu pole hráče, kteří se snaží ostatní kluky vést a zklidnit. I my trenéři se snažíme, aby je atmosféra nerozhodila. Někde začít musejí a je to pro ně obrovská zkušenost. V Opavě byla perfektní kulisa a hrát před ní je nádherné, domácí mají ve fanoušcích velkou oporu.
Ve středu je v plánu ostravské derby s Baníkem, jak se těšíte?
Všichni se na to těšíme. Víme, že nás čeká kvalitní soupeř a zkušený tým. Známe jejich kvalitu, avšak určitě neskládáme zbraně a chceme je potrápit.
Frýdek-Místek remizoval se Sokolovem. Jak moc vám to pomohlo či nepomohlo v záchranářských bojích?
Lhali bychom, kdybychom řekli, že výsledky našich soupeřů nevnímáme. Víme, jak hrají, ale my se opravdu musíme soustředit hlavně na sebe. Vidíte sami, že jsme to manko stáhli a je před námi ten pověstný důležitý krůček, tak to není a nebude jednoduché. Koukáme na sebe a uvidíme, co z toho po posledním kole vzejde. Už tak je to velký úspěch a odhodlání celého týmu je vidět při každém tréninku či utkání. Naše forma i kvalita jde nahoru a já jen doufám, že se to v těch posledních utkáních ukáže.