09.03.2018 | Libor Štěpán | Zápas

Nevídaná přestřelka v Ostravě. Žižkov i podruhé v sezóně nasázel Vítkovicím pět gólů

Foto: František Borek (fkvz.cz)
Ostrava – Velmi důležitý zápas hned na úvod jara se odehrál ve Vítkovicích. Domácí potřebovali vyhrát pro zvýšení šancí na záchranu a zároveň by tím udrželi Žižkov v sestupových bojích. To se jim ale nepovedlo. Po nadějném prvním poločase dostaly Vítkovice tvrdý direkt v podobě vyrovnávacího gólu do šatny a další zásah po katastrofálním vstupu do druhé části definitivně zlomil herně vyrovnaný souboj na stranu Pražanů. V málo vídané osmigólové přestřelce měli navrch hosté, kteří tak vítězí i ve druhém jarním utkání.
9. Žondra
33. Pašek
88. Bzirský
24. Kuchta
44. Quintero Batioja
50. Podrazký
74. Podrazký (pen)
81. Kuchta
29. Urbančok
60. Mikula
89. Žondra
bez karet
Sestavy
Chmiel – Prajza, Mikula, Dramé, Hýbl – Pašek, Motyčka (64. Bzirský), Ožvolda, Urbančok (52. Mišinský) – Mrázek, Žondra
Trenér: Ludevít Grmela
K. Hrubeš – Dressler, Košťál, Švejdík, Pardubský – Podrazký, Pavlata, Batioja – Štípek (70. Musa), Urbanec (84. Trávníček) – Kuchta (84. Frimmel)
Trenér: Bohuslav Pilný
Rozhodčí: Klíma – Pochylý, Podaný • Stadion: Městský stadion Ostrava-Vítkovice • Diváci: 571

Komentář

Od úvodního výkopu bylo vidět, že oba týmy zápasu přikládají velkou důležitost. Byla k vidění výrazná aktivita, ale také hodně nepřesností. Z jedné z nich paradoxně padl úvodní gól. V 9. minutě mohl hlavičkovat nikým nehlídaný Mrázek, ale nedokázal pořádně trknout směrem k brance. Posunul tím ale míč k zadní tyči, kam stihl doběhnout Libor Žondra, kterému stačilo jen trefit branku. Prvním gólem po přestupu poslal Vítkovice do vedení. Vzápětí mohl vyrovnat Batioja, ale Chmiel se vytáhl reflexivním zákrokem. Chvíle ekvádorského záložníka však měly ještě přijít.

A nemuselo se na ně dlouho čekat. Ve 24. minutě totiž dokonalou přihrávkou přesně do nohy vyslal do brejku mezi špatně postavené stopery rozběhnutého Jana Kuchtu a žižkovský hrot svůj sprint od půlky hřiště zužitkoval přesnou trefou po zemi k levé tyči. Vítkovičtí sice měli vzápětí dva rohy, ale jinak se zdálo, že jimi inkasovaný gól dost otřásl a hosté začali mít více ze hry. Jenže do vedení šli opět domácí. Ve 33. minutě Mrázek perfektní přihrávkou do pravé strany vybídl ke sprintu Davida Paška, který křižnou střelou na zadní tyč překonal Hrubeše. Zdálo se, že kritické minuty Ostravané přečkali.

Po znovunabytém vedení totiž hráli mnohem lépe, drželi soupeře daleko od branky a vypadalo to, že ve zbytku poločasu se již nic nestane. Jenže Pražané v jeho předposlední minutě dokázali udržet míč na útočné polovině a téměř minutové obléhání zakončili povedenou akcí z levé strany, která vyústila v perfektní přihrávku na malé vápno, kde Augusto Batioja neměl problémy trefit prázdnou branku a opět vyrovnat.

Gól do šatny s domácími otřásl natolik, že po návratu na trávník zhruba deset minut nebyli schopni hrát a dělali Žižkovu pouze sparingpartnera. Hosté toho využili, od počátku vytrvale bušili na vítkovickou obranu a rychle byli odměněni. Ideální zpětnou přihrávku dostal před šestnáctku kapitán Miroslav Podrazký, uchystal si míč na pravačku a nádhernou technickou střelou do vzdálenější šibenice zvrátil v 50. minutě vývoj zápasu na stranu svého týmu.

Po hodině hry se ale dění na hřišti výrazně změnilo. Pražané upustili od aktivní nátlakové hry a začali bránit výsledek. Přepustili soupeři střed hřiště a Vítkovice se dostaly do trvalého tlaku. Vyrovnat mohl střídající Mišinský, ale v dobré pozici vystřelil jen velmi slabě. Přesto se zdálo, že gól je na spadnutí.

Také, že byl. Ale na nečekané straně. Klíčové okamžiky zápasu se odehrály v 73. minutě. Nejprve mohl Žondra přidat druhý gól v zápase po přihrávce Paška z pravého křídla, v pádu z malého vápna střílel do protipohybu Hrubeše, který ale dokázal udržet levou nohu na místě a zastavit jistý gól. Z protiútoku se vrhal do rozhozené obrany opět Batioja, byl faulován a nařízenou penaltu bezpečně k tyči proměnil Miroslav Podrazký, který druhým gólem v zápase potvrdil pozici nejlepšího střelce svého týmu.

Domácí tento gól definitivně srazil na kolena a Žižkov mohl útočit, jak se mu zamanulo. Podruhé se mohl trefit také velmi dobře hrající Batioja, ale ze 14 metrů trefil jen obránce před sebou. Definitivní pojistku na vítězství tak přidal až v 81. minutě Jan Kuchta, který se v tomto utkání projevil jako skvělý brejkový hráč. Po přihrávce Urbance a vyhraném osobním souboji se ocitl sám před Chmielem, mohl se ho zeptat, kam to chce a nakonec ho drze prostřelil těsně podél těla.

Vítkovice se v samém závěru přeci jen trochu vzchopily a dohrály zápas aktivně. Mišinský hlavou ještě gól nedal, ale Pašek nakonec připravil snížení pro Martina Bzirského, který si výborně naběhl na zadní tyč na přihrávku napříč šestnáctkou. Šlo však pouze o kosmetickou úpravu skóre, jelikož do konce zbývaly 2 minuty.

Ostravany srazila stará bolest v podobě špatné obranné činnosti a i podruhé v sezóně inkasovali od Žižkova 5 gólů. Na rozdíl od srpnového zápasu v Praze tentokrát sami trefovali zařízení, ale když se prosadíte třikrát a stejně domácí utkání prohrajete, je jasné, že něco nefunguje. Vítkovice tak čeká opravdu perné jaro a tuhý boj o druholigovou existenci. Žižkov se naopak druhým vítězstvím v řadě posunul do klidnějších vod a dotáhl se na týmy ze středu tabulky.

Ohlasy trenérů

Ludevít Grmela (MFK Vítkovice): "Musím souhlasit s tím, co řekl kolega přede mnou. Nikdo asi neočekával, že dostaneme doma 5 gólů. Ale on to byl na hřišti trochu cirkus. Dáte doma tři góly a nemáte ani bod, to je trochu divné. O něčem to vypovídá. Stačí se podívat na naši tabulku, na obrannou činnost v průběhu celého podzimu. Bohužel nám ještě nějací hráči vypadli, což nám práci neusnadnilo. Největší nepříjemností bylo neudržení poločasového vedení. Zápas by byl trochu jiný. Pak nedáme tutovku za stavu 3:2, z brejku penalta na 4:2 a je po utkání. Když to shrnu, soupeř byl velmi produktivní, dával góly a zaslouženě vyhrál."

Bohuslav Pilný (FK Viktoria Žižkov): "Viděli jste sami, že na hřišti se děly věci. Dvakrát jsme prohrávali, dvakrát jsme to dotáhli. Hlavně druhý gól do šatny byl velmi důležitý pro další průběh zápasu. V kabině jsme si řekli, že to bude o třetím gólu. Kdo ho dostane, zlomí se. Nakonec to tak ale být nemuselo, Karel Hrubeš chytil za stavu 3:2 těsně před čtvrtým zásahem gólovku. Mohlo to být 3:3 a zase by to bylo na vážkách. Jsme rádi za vítězství, asi jsme se tím dostali z nejhoršího. Dali jsme venku 5 gólů, to je ukázka jisté kvality týmu. Takže ačkoliv mě štvou 3 inkasované branky, nemůžu klukům nadávat. Jsme spokojeni a budeme se připravovat na Hradec."