„Jsem rád, že to máme za sebou vítězstvím a chvílemi i hodně kvalitním fotbalem, ale objektivně musím říci, že chvílemi i hodně nekvalitním fotbalem,“ viděl dobře obě strany mince zkušený kouč. „Myslím, že je to dané nervozitou, která je patrná, svazuje nohy. Vedete 2:0, už jste jako by na druhém místě tabulky… O přestávce jsem klukům říkal, že největší soupeři jsou sobě oni sami. Ukázali kvalitu, měli zajímavé šance, ale musí chtít stále hrát. Musí se nabízet, tvořit, co nejméně kazit. To se nám pak chvílemi dařilo více a chvílemi méně,“ pokračoval v ohlédnutí se za vítězným zápasem Csaplár.
Josef Csaplár
Tým: 1.FK Příbram
Narozen: 29.10.1962
Pozice: Hlavní trenér
Předchozí trenérská působiště: Liberec, Slavia Praha, Panionios Athény (Řecko), Wisla Plock (Polsko), Žižkov
Středočeši plnili proti Táborsku roli papírového favorita a na hřišti to bylo znát. „V prvním poločase jsme dali dva góly, ale měli jsme i další šance. Mohlo to být o přestávce 4:0,“ věděl pětapadesátiletý trenér, jenž musel své svěřence o pauze uklidňovat. Táborsko totiž v závěru první půle snížilo na 2:1 a rozdíl ve skóre tak činil jen jednu trefu.
„Ve druhém poločase měl stoprocentní šanci po krásném centru Grajciar, poté po hezkém pasu Antwi, pak Matoušek. Šance jsme si opravdu vytvářeli, to jsou objektivní čísla, na která já hodně dám,“ byl spokojen s herním projevem Csaplár. Ten nakonec mohl slavit i vítězství. To pojistil třetím gólem po hodině hry Fantiš, zatímco Táborsko toho u Litavky příliš nepředvedlo. „Soupeř se dostal do vyložené šance až v posledních vteřinách a tam nás zase podržel Marek Boháč,“ podotkl příbramský lodivod.
Ten na pozápasové tiskové konferenci několikrát připomínal, že největším soupeřem je Příbrami skutečně především ona sama. „Znám to, hrál jsem s Libercem o titul, se Slavií o poháry, v Polsku superpohár. Je to něco jiného než na podzim. Tam se karty míchají a rozdávají, kdežto na jaře je to dané. Příbram chce hrát o postup a nejtěžším soupeřem takových týmů je on sám sobě. Doléhá na ně zodpovědnost. Čím více se blížíte k vrcholu, tím více detailů rozhoduje o tom, zda se tam skutečně dostanete,“ rozebíral psychologické aspekty muž, jenž mimo uvedených štací působil i v řeckém Panionisu či na Žižkově.
„Když bude opravdu dobrý soupeř a přejede vás, tak vás prostě smete, byl lepší. Ale občas je to tak, že vlastní nekvalitu vysíláte sami k sobě,“ pokračoval v rozboru Csaplár. „Vinou nervozity kazíte míče, které je zkazit prakticky nemožné. Odevzdáváte nesmyslně míče soupeři a tím dostáváte sami sebe pod tlak. Neděsí mě to, jen si občas říkám – snad si zase nedáme vlastní gól,“ pousmál se.
Vyzdvihávat výkony jednotlivců nechtěl. „Nikdy se nebavím o jednotlivých fotbalistech. Jsou tam hráči, kteří hráli zajímavě, a pak tací, kterým to až tolik nešlo,“ zhodnotil diplomaticky. „Jsem hlavně rád, že noví hráči mají za sebou premiéru, ta je vždycky složitá. Diváci mohli vidět Miroslava Slepičku, Filipa Hlúpika či Emmanuela Antwiho,“ jmenoval zimní novice.
Vrásky na čele tak Csaplárovi v duelu 18. kola přidělal jen zkušený stoper Zápotočný, který vyfasoval čtvrtou žlutou kartu a v příštím zápase ve Varnsdorfu si tak nezahraje. Nahradí jej v obraně Karel Soldát? „To se ještě uvidí, do neděle je daleko,“ uzavřel povídání Josef Csaplár.