Od úvodního hvizdu bylo znát, že se utkává třetí tým tabulky s posledním. Hradec nebyl poznamenán katastrofálním výkonem proti Ústí, po kterém se vyrojily různé spekulace, a od počátku diktoval tempo hry. Vítkovice zalezly do obrany a hodlaly vyrážet do brejků, ale měly obrovský problém s udržením míče po jeho zisku, takže v první půli téměř nebyly nebezpečné. Na druhou stranu kolem vlastní šestnáctky výborně zahušťovaly prostor a nepsouštěly soupeře do větších šancí.
Jak se dalo očekávat, výšková převaha hrála pro domácí, takže hosté se vzduchem neměli šanci prosadit. Hráli tak hlavně po zemi, hodně vidět byl hlavně rychlonohý štírek Vlkanova, který dělal obraně dost velké problémy, ale ta odolávala. Když už to vypadalo, že hradecký útočník vymyslí velkou šanci, prováhal moment k přihrávce a byl odzbrojen. Votroci ale hned vzápětí přeci jen mohli jít do vedení, přihrávka po zemi poprvé prošla před malé vápno k nabíhajícímu Pázlerovi, ale ten zblízka nedokázal prostřelit Květona a následně se od jeho těla odrazil míč těsně vedle branky.
Ostravané se dostali pouze do několika náznaků šancí, kterým ale taktéž chyběla přesná finální přihrávka, obvykle centr do pokutového území. Výsledkem bylo, že v prvních 45 minutách nedokázali ohrozit mladého Vízka, který dostal šanci v brance Hradce. Naopak dokázali výrazně ohrozit vlastního brankáře, Twardzik totiž zasáhl centr z trestného kopu tak nešťastně, že jen těsně minul levou tyč. Květon by byl bez šance. První poločas žádnou extra podívanou nenabídl a zdálo se, že po změně stran to bude ještě horší.
Prvních pět minut se totiž prakticky nehrálo, jen naskakovaly fauly na obou stranách. V této statistice suverénně vládl Žondra, který rozdával fauly, kudy chodil, a jen těžko krotil nervy proti týmu, ze kterého v zimní přestávce odešel. Nakonec se mu to mělo vymstít. Postupně se ale fotbal na hřiště vrátil a Hradec se opět stal nebezpečným. Obraz hry z první půle pokračoval a hosté se poměrně rychle dočkali další gólovky, kterou už dokázali využít. Pomohla jim k tomu hrubá chyba domácích po odkopu od vlastní branky, výsledkem byla rychlá akce po levé straně, přihrávka od brankové čáry Janu Pázlerovi, který pálil do poloprázdné branky a měl velké štěstí, protože orazítkoval břevno, od kterého se míč odrazil těsně za čáru.
Zdálo se, že domácí se zlomí, protože i po tomto gólu pokračovala aktivita Východočechů. Pázler však nepřekonal zeď z přímého kopu z 18 metrů a po tomto momentu se obraz hry začal měnit. Vítkovice se začaly častěji dostávat před branku soupeře a z první vážnější situace udeřily. Před rohovým kopem si nejprve musel rozhodčí povolat dvojici Žondra – Kvída na konzultaci a právě Libor Žondra poté ukázal lepší tvář své zápasové motivace a onen roh, kopnutý na bližší tyč, dokázal po perfektním náběhu poslat hlavou za záda bezmocného Vízka.
Ostravané mohli velmi rychle dokonat obrat v zápase, ale střídající Mrázek, který jinak výrazně rozpohyboval hru, se nevídaně ukopl z přímého kopu z 24 metrů a Twardzikovo zakončení reflexivně vyrazil Vízek. Povzbuzení domácí se začali dostávat do tlaku, jenže opět se ukázal Žondra, tentokrát tak špatně, jak jen mohl. V 81. minutě se žlutou kartou na kontě absolutně nepochopitelně a nesmyslně při napadání zezadu stáhl za rameno Čecha a šel se sprchovat.
Kdo čekal, že Hradec v přesilovce opět protivníka zatlačí, nemohl se více mýlit. Vítkovičtí i v deseti posílali centr za centrem před branku Vízka. Votroci hrozili pouze z brejků, ale žádný nedokázali dotáhnout k nějakému rozumnému zakončení. Také domácí centry se míjely účinkem, takže poslední možností ke změně skóre se stal v nastavení přímý kop Twardzika z 23 metrů, ale tomu se taktéž nepovedlo překonat zeď.
Hradec po remíze ztratil nejen matematickou naději na postup, ale také třetí místo v tabulce. Vítkovice z bodu taktéž úplně nejásají, ale pro ně má větší cenu. V kombinaci s porážkou Frýdku-Místku v Sokolově jim totiž dává záchranu plně do vlastních rukou. Dvě vítězství v posledních dvou zápasech jim totiž dávají jistotu minimálně 14. místa bez ohledu na výsledky ostatních týmů.