Před rokem jste bojoval s Ústím o záchranu, nyní hrajete o baráž. Jaký je to pocit?
Je to mnohem lepší pocit a odpovídá tomu také atmosféra. I když tlak je podobný, ať už hrajete o záchranu nebo o nejvyšší příčky.
Jeden z vašich osobních cílů bylo, abyste hráli atraktivní fotbal a v Ústí chodilo více lidí. Povedlo se?
Tak na půl. Byly zápasy, kdy přišlo hodně lidí. Já teda doufám, že když se zlepší počasí, tak na poslední dva zápasy jich přijde ještě víc.
V létě jste hodně změnili kádr. Dá se říct, že z toho stále těžíte?
Z padesáti procent jsme jej opravdu změnili. Zásadních bylo prvních pět utkání soutěže, které se nám podařilo vyhrát a odrazit se. I když se nám pak v prostřední části venku, zejména se soupeři z první šestky, tolik nedařilo, tak konec podzimu jsme opět zvládli. Na to jsme pak navázali i na jaře, kdy musím kvitovat, že se nám vyhýbají výkonnostní výkyvy. Začalo se nám opět dařit venku, a to je to ten hlavní důvod, že jsme tam, kde jsme.
Bylo těžké po úspěšném podzimu v zimě udržet kádr?
Měli jsme dva důležité odchody. Přesun Martina Jindráčka do Teplic v půlce podzimu nás hodně poznamenal, protože to nejenže byl náš nejlepší střelec, ale stále ještě je. To byla velká ztráta, právě v tom středním období první části, kdy jsme tolik bodů nezískali. V zimě odešel do Hradce Michal Leibl, avšak s tím jsme trochu počítali, takže jsme jej nahradili mladým Michalem Šimečkem z Teplic a Oliverem Jansem z Trnavy. Celkově jsem nechtěl do kádru příliš zasahovat, protože si myslím, že jeho jádro je velmi zdravé a vytvořila se výborná parta. Já jen doufám, že to ještě v závěrečných zápasech zúročíme.
Martin Jindráček toho na podzim moc neodehrál, neměl jste touhu jej získat zpět?
V době, kdy toho moc neodehrál, byl zraněný, respektive neměl takovou formu, s jakou u nás končil. Ale viděl jsem jej během jara, a i když se mu tolik střelecky nedařilo, patřil k nejlepším hráčům Teplic. Několikrát jsme spolu i mluvili a samozřejmě bych takového hráče rád získal zpět, ovšem takováto varianta vůbec neexistovala.
Už během našeho podzimního rozhovoru jste hodně mluvil o ambicích, čtvrtá příčka tedy asi není náhoda...
Po podzimu jsme si v kabině sedli a vytvořili jsme si cíl v podobě baráže, vzešlo to z hráčů, protože nechtěli jen tak dohrát soutěž. Ani mě to nepřekvapilo, protože znám jejich ambice a osobní fotbalové cíle a mají chuť něco dokázat ať už v Ústí, nebo jinde. Měli jsme pětibodovou ztrátu na třetí místo, tu jsme v podstatě smazali, takže za daným cílem jdeme. Určitě to ale není tak, že bychom byli nějak tlačeni vedením, že je to jediný cíl Ústí nad Labem. Prostě chceme a uvidíme, na co to bude stačit.
Neuspěli jste na jaře jen s Budějovicemi, to asi musíte být spokojen... (rozhovor vznikal před 27. kolem – pozn. redakce)
Prohráli jsme doma 0:1, jinak jsme zápasy zvládali. Některá utkání mě pochopitelně mrzí, protože jsme mohli i vyhrát a nejen remizovat, ale to by se dalo říct i naopak, protože několikrát jsme měli i štěstí. Například v Brně jsme půlku hráli v deseti a soupeř nás mačkal jak citrón, přesto jsme to ukopali na 0:0. Jsem maximálně spokojený s aktuálním bodovým ziskem.
I díky tomu vám musíme pogratulovat k zisku ceny pro trenéra měsíce. Co na to říkáte?
Vždy to potěší. Hned, když jsem se to dozvěděl, tak jsem poděkoval hráčům i kolegům v realizačním týmu. Není to cena jen pro mě, ale pro všechny, kdo kolem A týmu v klubu pracují.
Hodně se kalkuluje, přes co vede cesta do baráže?
Přes čtyři vítězství. A říkám to se vší pokorou. Určitě to nebude jednoduché. Už zápas s Varnsdorfem hodně ukáže a jak jsem byl upozorněn novináři, máme s nimi špatnou bilanci. To však vůbec nevadí, naopak je to výzva pro nás i hráče. Poté jedeme do Hradce, což je soupeř, který chce třetí místo. Dále pak Jihlava, které už v té době asi bude mít jisté, že baráž hrát bude, a nakonec Sokolov. Tato utkání se nebudou ani tak rozhodovat v nohách, nýbrž v hlavě. Musíme se na to mentálně připravit tak, abychom nebyli přemotivovaní, ale zároveň tam byl ten zdravý tlak. Takže čtyři zápasy a máme to ve své moci. Když je všechny zvládneme, neexistuje jiná varianta, než že budeme hrát baráž.
Je výhoda, že nejste pod takovým tlakem jako vaši soupeři?
Myslím, že ano. Když někdo na začátku prohlásí, že hraje o postup, jako to udělaly Budějovice, Brno či Hradec, tak ten tlak je jednoznačně větší. My jsme chtěli přebudovat tým a dát mu perspektivu do dalších let, ale shodou okolností jsme tam, kde jsme. Nyní by bylo alibistické se toho zříkat. Chceme, ale nečekalo se to od nás.
S Ústím máte docela úspěch, musel jste již řešit nějaké nabídky?
Pokud jde o naší ligu, tak ne. Ale nějaké nabídky ze zahraničí tam byly.
Můžete být konkrétnější?
Jedna z nabídek byla od U21 Ghany.
Lákalo vás to?
Je to něco jiného a určitě to byla dobrá nabídka, ale začal jsem tady nějakou práci, kterou bych rád dotáhnul. Navíc Ghana není někde za rohem, je to kus cesty, takže i rodina si k tomu musí říct svoje. Dohodli jsme se, že tuto možnost dále rozvíjet nebudeme.
A jak se vlastně trenér druholigového klubu dostane k takové exotické nabídce?
Oslovil mě agent z Německa, se kterým již dlouhodobě spolupracuji.
Jak by se tedy měla vyvíjet vaše další kariéra?
Smlouvu mám ještě na další rok v Ústí a k žádné další konkrétní nabídce nedošlo. Předpokládám tedy, že tady budu i nadále pokračovat v práci na vizi, kterou jsme si nastavili.