Lukáši, hned na úvod. Budete na ročník 2018/2019 vzpomínat v dobrém?
Sám za sebe jsem spokojený. Celou sezónu jsem byl zdravý, dobře se mi hrálo a slušné byly i výsledky. Vypadalo to zajímavě, ovšem neudělali jsme ten poslední krok. To je taková ta jediná kaňka na jinak povedeném ročníku.
Získal jste cenu pro hráče měsíce května, gratulujeme. Co na to říkáte?
Jsem za ni rád, mockrát děkuji. Dal jsem nějaké ty góly, které mi k tomu dopomohly.
Celkově jste skončil i na třetím místě v anketě hráč sezóny, se svými výkony jste tedy asi spokojen...
Důležité bylo, že mi vydrželo zdraví a pravidelně jsem nastupoval. Svými góly jsem pak týmu pomohl směrem k našemu cíli v podobě baráže. Třináct branek je hezký počin, ovšem samozřejmě jich mohlo být i více. S výkony jsem tedy celkově spokojen, ovšem pro mě je skutečně důležité zdraví. Od něj se vše odráží.
Vraťme se ale zpátky. Před rokem Jihlava přišla o řadu hráčů. Neměl jste také zaječí úmysly? Řešil jste nějakou nabídku?
Po sestupu jsem cítil nějakou tu zodpovědnost. Když jsme si pak s vedením sedli, rozhodli jsme se, že společně uděláme vše pro návrat zpět do ligy. To byla má první myšlenka. Věřím, že s tím jsou obě strany spokojené. Žádnou pořádnou nabídku jsem ani neřešil.
Díky tomu a skromným prohlášením vedení se od vás jasný útok na postup nečekal, byla to výhoda?
Brno vyhlásilo útok na postup, ale začátek jim utekl. My jsme si řekli, že půjdeme zápas od zápasu a v polovině se uvidí, jak na tom budeme. Pokud budeme vysoko, tak teprve pak o tom budeme mluvit. Dopředu se o tom ani uvažovat nedalo, odešlo nám šest hráčů ze základní sestavy. Asi i proto se nám příliš nevěřilo. Jenže nakonec jsme poskládali dobrý tým a klapalo to.
Vstoupili jste do sezóny čtyřmi výhrami, lepší začátek jste si asi nemohli přát.
Jak se to rozjede, energie jde s vámi dál, takže z tohoto pohledu se nám to skutečně povedlo. Měli jsme pak sice hluché místo, ale pak jsme zase pětkrát v řadě vyhráli a udělali si bodový polštář.
I tak v zimě odešel trenér Svědík, jak to mužstvo po nadmíru dobrém podzimu vnímalo?
My jsme to trenérovi přáli. Už před začátkem sezóny měl nabídky od ligových týmů, leč tehdy ho ještě vedení nepustilo. I tak s námi nadále pracoval a v polovině sezóny dostal další nabídku ze Slovácka. Nahradil jej pan Kučera, další kvalitní trenér, takže taková ztráta to zas nebyla.
Během posledních pěti kol jste vyhráli jen dvakrát. Nebáli jste se, že si ještě situaci vinou rozehraného Brna můžete zkomplikovat?
Bylo důležité, že jsme udělali bod v Prostějově, protože už jsme odskočili na šest bodů a stvrdili to výhrou v Ústí. Poslední zápas s Brnem neberu, to už hrálo jen pár hráčů ze základu, i když to byla trošku blamáž. Nijak jsme se nestrachovali, měli jsme to pevně v rukou.
Co bylo vaší největší silou?
Měli jsme dobrou kostru. Tlustý, Vaculík, byl jsem tam i já... V Jihlavě vždy na trhu dokáží najít dobré hráče. Teď přišel Šulc a byl v osmnácti letech kolikrát nejlepší na place. To samé Tijani, jenž má v jednadvaceti na hřišti neskutečný přehled. Tohle v Jihlavě zkrátka umí. Prostě jsme měli kvalitní základ, na který se nabalili a rychle zapracovali dobří noví hráči.
Určitě jste v kontaktu se spoluhráči či vedením. Už odeznělo zklamání z neúspěšné baráže?
Dnes jsme měli první trénink. Již se nechceme pachtit v minulosti, ale naopak, důležitá je teď pro nás příprava na další sezónu a další případný pokus.
Jihlava tak bude pokračovat ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE, jak to ale vypadá s vámi?
To se uvidí. Aktuálně se to řeší. Oslovily mě dva ligové mančafty, ale ještě mám jeden rok platnou smlouvu, takže zadarmo jít nemohu. I když mám Jihlavu rád, tak bych si vzhledem k mému věku ligu rád zahrál. Teď je to hlavně na týmech, jak se domluví.
Jak jste nastínil, je vám třiatřicet let. Berete to jako poslední šanci zahrát si ligu?
Poslední šanci? No i to je možné, může se stát, že se taková sezóna či nabídka již nebude opakovat. Přeci jen roky ubíhají. Jsem realista, tak to prostě je.
Zahrál jste si ligu s Jabloncem, v Brně a s Jihlavou. Lákalo vás někdy třeba zahraničí?
Nad tím jsem sám přemýšlel. Možná je i chyba, že jsem nikdy neměl plán to zkusit. Vždy jsem se soustředil na to, abych hrál první ligu. To mě možná nakonec i trochu limitovalo. Nejvyšší soutěž se mi podařila a neměl jsem touhu jít někam dál, do jiných zemí. Dřív jsem nad zahraničím nepřemýšlel, teď už je pozdě.
Takže by vás to ještě mohlo zlákat?
Osobně nevěřím, že taková nabídka ještě přijde.
Už víte, co dál po aktivní fotbalové kariéře?
Musím přiznat, že mám moc rád Pavla Zavadila. Když jej vidím hrát, tak jsem nadšený. Stejně jako on mám fotbal hrozně rád. Pořád se těším na každý trénink a hrozně mě to baví. Budu hrát, co to půjde, a u fotbalu bych chtěl zůstat i nadále. Baví mě i podnikání a různé nápady, ale chci zůstat na hřišti, dokud to bude možné.
Představa zahrát si ligu i ve čtyřiceti letech je tedy lákavá?
Aktuálně cítím, že za dva roky neskončím. Bude mi sice pětatřicet, ale podařilo se mi vyřešit častá zranění či nemoci. Paradoxně se teď cítím lépe než v osmadvaceti. Všichni se mě ptají, jak to, že najednou vydržím celou sezónu. Vyřešil jsem mandle, už neberu třikrát ročně antibiotika a tak dále. Cítím se lépe a ukazují to i mé fyzické testy.
A co pak?
Baví mě pomáhat mladším a mám i fotbalové myšlení, asi by mě tedy bavila trenéřina. Baví mě ale i přemýšlet nad stravou či finanční stránkou fotbalu, protože například řada mladých si vůbec neodkládá peníze a na konci kariéry se pak diví, sám jsem takový byl. Celkově vnímám fotbal z komplexního pohledu. Uvidíme, jak to nakonec bude.