V herní pomlce se střetla druholigová Dukla s celkem Bohemians 1905, aktuálně dvanáctým týmem nejvyšší soutěže. „Myslím si, že to splnilo svůj účel a to je dobře. Některé věci a herní prvky, které jsme v týdnu pořádně potrénovali, jsme si ověřili v praxi. Výsledek nás samozřejmě mrzí, zvlášť, když jsme měli do zápasu dobrý vstup,” okomentoval páteční duel hráč, který do něj naskočil na druhou půli.
Jak vůbec došlo na přípravné střetnutí dvou pražských celků? „Náš trenér chtěl konfrontaci s ligovým mančaftem, takže domluvil tento přátelák. S týmy z elitní soutěže jsme se potkali i v sezóně v poháru. Je to pro nás dobře, jsou to zápasy, které nás mohou posunout dál,” vyjasňuje situaci elitní střelec dejvického mužstva.
Dukla letos nastřílela již třiatřicet branek. Přesně třetinu z nich nasázeli Holík s Hadaščokem. „Snažím se ty situace brát na sebe, když už mám tu formu. (usměje se) Vcelku je mi ale jedno, kdo ten gól dá. Hlavní jsou pro nás vždycky tři body,” říká o své střelecké potenci šestigólový záložník.
Družina z Julisky se drží na čele FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY, které je ale hodně vyrovnané. Před hráči je navíc motivace ve formě vyhnutí se baráži. „Musíme pokračovat v těch výkonech, které jsme předváděli doposud a pokusit se získat první místo, které zaručuje přímý postup. V zimní přípravě musíme pořádně potrénovat a vyladit ještě pár věcí,” neskrývá cíle svého týmu Holík.
Ten je spokojen i s dosavadním průběhem sezóny. Dukla směřuje k návratu mezi tuzemskou elitu. „Jsme spokojení, že jsme aktuálně druzí a na dostřel vedoucímu týmu. Trošku nás bolí ta poslední remíza. Chtěli jsme se ještě víc dotáhnout k prvnímu místu, ideálně na něm přezimovat,” vzpomněl si zlínský odchovanec na poslední kolo, po kterém se na dejvickou ekipu bodově dotáhla Jihlava.
Druhá nejvyšší soutěž má před sebou poslední podzimní měření sil. Posléze začne příprava na jarní část, která nakonec rozhodne o tom, kdo půjde o stupínek výš. Byl by Holík radši, kdyby se v přípravě Dukla poměřila s vícero ligovými týmy? „Mně to je více méně jedno. Asi bychom měli začít s někým lehčím, protože příprava bude náročná a dlouhá, tak abychom se chytili tempa. Pak může přijet kdokoliv.”
Přátelské utkání dvou pražských družstev se hrálo v Libčicích nad Vltavou, jež jsou od domovského stánku Dukly necelou půl hodinku jízdy autem. Proto byla nasnadě otázka, jak sedl Holíkovi místní terén. „Nic moc, hodně se to trhalo. Hřiště bylo vlivem počasí podmáčené a i v kolíkách to celkem dost klouzalo.”
A celkový dojem? „Podobná destinace je pro nás ale zajímavým oživením. Hřiště je kratší a ve hře je tak spousta soubojů. Člověk má pak taky více práce s balonem, takže v tom to je zas lepší,” prozradil sedmadvacetiletý záložník. Do areálu ležícího hned vedle Vltavy se nakonec sjelo i poměrně dost fanoušků, kteří nakonec viděli šest branek. Díky lepší druhé polovině se z výhry 5:1 radovali klokani.