17.04.2021 | Zdeněk Kamínek ml. | Rozhovory

Vedoucí tým vyměnil za poslední. Svého odchodu nelituji, poohlíží se Procházka z Vyšehradu

Foto: slavojvysehrad.cz
Ústí nad Labem – Daniel Procházka v ročníku 2018/2019 nastoupil v Ústí nad Labem ke 24 zápasům s bilancí jedné vstřelené branky, o rok později se prosadil v týmu Hradci Králové dvakrát, přestože odehrál o šest utkání méně. V letošní sezóně šestadvacetiletý záložník zasáhl za Votroky pouze do tří střetnutí, a proto se po podzimu odhodlal k hostování v týmu posledního Vyšehradu. Za Slavoj po pěti odehraných duelech zůstává bez vstřelené branky.

V čem byste hledal příčinu porážky proti Ústí nad Labem?
Přijeli jsme do Ústí nad Labem s povědomím, že Arma neumí hrát do zatažené obrany. Pokyny byly takové, že pokud se semkneme jako tým a budeme zodpovědní dozadu, budou mít fotbalisté Ústí nad Labem problémy se k naší bráně dostat. Michal Bílek ale v 93. minutě trefil míč tak, jak trefil.

Vaše příležitost ve 44. minutě skončila nad bránou Mariána Tvrdoně. Co jste měl při své šanci udělat jinak?
Zakončení bylo ode mě hodně zbrklé. Od doby, co jsem odešel z Ústí nad Labem, se trávník hodně změnil. Připomínalo to spíše kulečník, balóny hodně skákaly. Já si měl střelu lépe připravit a vyřešit jinak než střelou z první. V kabině jsme si o poločase říkali, že jsme měli tři náznaky šancí, které jsme mohli řešit lépe.

Jaká je vaše úloha ve Vyšehradu?
Přišel jsem na hostování z Hradce Králové s tím, že sportovní ředitel klubu Pavel Vandas chtěl zachránit situaci v soutěži. Jsem starší kluk a měl bych pomáhat mladším na hřišti i v kabině. Podruhé v sezóně jsem nastoupil na pozici obránce a teprve si to sedá. Bohužel výsledky zatím nejsou. Uvidíme v dalších soubojích s jinými kluby.

Jaký byl pro vás skok přejít z prvního týmu tabulky do posledního?
Byla to velká facka. Jste v klubu, ve kterém vše šlape a máte plný servis na ligové úrovni, ale najednou jste ve Vyšehradu, kde je také vše suprové, ale rozdíl je znatelný fotbalově i po jiných stránkách. Když jsem byl v Hradci Králové a nedostával jsem takovou porci minut, jakou bych si představoval, chtěl jsem pro větší minutáž něco udělat. Byla složitá jednání s kluby jako Ústí nad Labem i jinými, neboť týmy chtějí zapojovat mladší kluky z vlastních akademií nebo spolupracují jako Arma například s Drážďany. Dohodl jsem se s Vyšehradem, který přišel s nabídkou, na které jsme se domluvili. Nabídku jsem měl ještě od Nitry, ale se slovenským klubem byl problém s penězi. S rodinou jsem se rozhodl zůstat v republice, protože máme již malého potomka.

Návrh na hostování vzešel z vaší hlavy?
Po několika zápasech jsem to nevydržel a zašel za trenérem. Pobavili jsme se o tom, že bych chtěl na hostování, protože moje úloha není v týmu taková, jakou jsem očekával. Zdenko Frťala mi hodně sedl po lidské stránce, je to fajnový člověk, ale po fotbalové sázel na jiné koně. Cítil jsem od vedení a od ředitele Jiřího Saboua, že ve mě příliš nevěří. Hradec Králové mám hodně rád, sleduji výsledky Votroků a fandím klukům, ať postoupí.

Byla by v případě postupu Hradce Králové do FORTUNA:LIGY pro vás motivace se na východ Čech vrátit?
Mám v Hradci Králové ještě příští rok smlouvu. Ligu chce hrát každý, přemýšlel jsem o tom. Uvidíme, jak se vyvinou vztahy skrz vedení se mnou, neboť nyní nejsou ideální. Když by mě trenér chtěl a já viděl potenciál v kádru být, rád bych královéhradecký dres opět oblékl.

Bylo by pro vás lepší hrát stabilně tuzemskou druhou nejvyšší fotbalovou soutěž, nebo si občas takzvaně kopnout českou nejvyšší ligu?
To záleží na tom, kdo má jaké cíle. Já osobně mám ambice hrát. Když bych do Hradce Králové šel a viděl šanci zůstat, budu bojovat. Jestli se prosadím, budu na soupisce dvanáctý či třináctý, věřil bych, že bych šanci dostal a možná se i chytil. Vidím to v Pardubicích, kde kluci, kteří nehráli ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE, najednou FORTUNA:LIGU hrají.

Probíhala jednání i s ústeckou Armou?
Bavil jsem se s mým agentem Martinem Hrdličkou i o této možnosti. Bylo to první, co mě napadlo, jestli by šlo se vrátit do Ústí nad Labem. Klub mám hodně rád, pocházím odtud. Viděl jsem, že nějaké odchody po podzimu byly, vedení chce koncepci udělat jinak. Plně respektuji to, že chtějí jít cestou odchovanců, mají nahráno hodně bodů.

Litujete odchodu z Ústí nad Labem, nebo vás angažmá v Hradci Králové hodně obohatilo?
Každý se mě ptá, jestli lituji, nebo ne. Nelituji, protože pokud bych to nezkusil, tak to nikdy nezažiji a shniji zde. Každý by si měl zkusit nějakou štaci, jako například Jan Peterka v pražské Dukle. Poznal jsem nové lidi, nové město, nový styl fotbalu a jak fotbal funguje v trochu lepším klubu. V Ústí nad Labem jsme tenkrát měli slávu, dařilo se nám, ale nebyli jsme pod žádným tlakem. V týmu Votroků srší tlak z toho, že musíte dělat výsledky, vyhrávat a musíte postoupit.

Jste v kontaktu s bývalými ústeckými spoluhráči a hecovali jste se nějak před vzájemným duelem?
V kontaktu jsem občas s Markem Stradou a hodně s Michalem Bílkem, se kterým si voláme každý týden. Mám přehled o tom, jak to v Ústí nad Labem chodí a vím, že i Michal by se jednou chtěl posunout. Přeji mu, aby se to povedlo. Před středečním zápasem jsme o hecování nemluvili, jsme tací, že o utkání prohodíme jen pár slov, ale na hřišti kamarádi nejsme. Hodně mě vytočil, protože někteří kluci by si měli uvědomit, že se jedná o dospělý fotbal a brát s pokorou, kde jsou. Když začali padat ve velkém vápně a dožadovali se penalt, hodně mě to vytočilo.

Co konkrétně vás tolik naštvalo a zasmějete se situaci společně po utkání?
Byl odražený balón, který my odkopávali. Michal Bílek dal do souboje nohu a zařval. Jak ho znám, vůbec ho to nebolelo (smích). Klukům jsem po zápase říkal, že nás měli porazit 4:0 a řekl jim, že byli lepší. Vzhledem k tomu, že se do nás nemohli dostat a rozhodčí dvěma standardními situacemi domácím pomohl, bylo to pro mě frustrující. Devadesát minut jsme dřeli a v 93. minutě inkasovali rozhodující gól.

Vypisoval jste v kabině nějakou odměnu na vítězství?
Minulé kolo proti Hradci Králové jsem něco vypisoval, nyní bych občerstvení také dal. S Michalem Bílkem jsme se vzájemně nesázeli, na hřišti bychom se poté zabili.

Bydlíte stále v Ústí nad Labem?
Bydlel jsem v Hradci Králové, nyní v Praze, protože nemám rád dojíždění. Dvě hodiny denně jsem nechtěl podstupovat, do Ústí nad Labem jezdíme za příbuznými. Rodina putuje vždy se mnou a bydlí se mnou v Praze.

90. Bílek
bez branek
71. Jiránek
83. Ikugar
45. Schneider
74. Ordelt
85. Kříž
Sestavy
Tvrdoň – Strada, Hudec, Glöckner, Písačka – Emmer (59. Jiránek), M. Bílek – Prošek (81. Ikugar), Čičovský, Kušej (76. Chodora) – Gollnack (59. Koubek).
Trenér: Jaromír Jindráček
Ordelt – D. Procházka, Alexandr, Jakab, Žilák (42. Schneider) – Kulig, Kříž, Hezoučký, Suchan, Zaradny (74. Vojta, 90. Burda) – Králíček (74. Drobílek, 90. Hampl).
Trenér: Michal Zach
Rozhodčí: Raplík – Váňa, M. Volf • Stadion: Městský stadion v Ústí nad Labem • Hráno bez diváků