21.06.2021 | Martin Hruzík | Hráč měsíce

Hráč měsíce Diviš: Profesionální fotbal mi bude chybět

Foto: fkvz.cz
Praha – Ve svých čtyřiatřiceti letech se stal s deseti brankami třetím nejlepším střelcem soutěže, a to byl ještě několik zápasů zraněný. Přesto po sezóně Jaroslav Diviš překvapivě opouští profesionální fotbal, se kterým se rozloučil ziskem ceny pro hráče měsíce května. "Je to taková pěkná třešnička na dortu za celým mým působením na Viktorce," přiznává v rozhovoru.

Uplynulý ročník FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY jste zakončil s nálepkou třetího nejlepšího střelce, to asi bylo nad vaše očekávání...
Ze začátku mi to střílelo, dával jsem góly, poté jsem se však malinko odmlčel. Na začátku jara se nám týmově nedařilo a pak jsem se navíc zranil. Po návratu na hřiště mi to však zase padalo. Takže začátek a konec sezóny byl dobrý pro mě i pro tým. Pomohla nám i výměna trenéra, kdy si to všechno pěkně sedlo.

Se sezónou ale musíte být spokojen...
To jsem, ale moc mě mrzí, že na Žižkově již nebudu pokračovat a končím s profesionálním fotbalem. Dlouho jsme s vedením jednali o smlouvě, avšak až den před posledním zápasem jsem se dozvěděl, že se nebudeme schopni domluvit. Je mi to líto, ale věřím, že jsem se s klubem rozloučil důstojně. Odehrál jsem dobré zápasy a vstřelil deset branek, snad na mě budou vzpomínat v dobrém.

Vy sám jste tedy v červenobílém dresu chtěl pokračovat?
Ano. Ale bylo nám oznámeno, že majitel Louda v klubu končí a přijdou noví majitelé, kteří už nebudou moci nabídnout stejné finanční podmínky. Ovšem já dojíždím z Jablonce, kde mám rodinu, a za nabízených podmínek to už pro mne nebylo schůdné. Nakonec přišla nabídka z Jablonce, kterou jsem přijal.

Nelákalo vás zkusit to ještě v jiném profesionálním klubu? Přišlo nějaké laso?
Řešili jsem to pak i s Dušanem Vrťem, ale už tam byla ta nabídka z Jablonce, která by pak již nemusela přijít, a tak jsem ji vzal. Už se mi ani nechtělo stěhovat, protože manželka má podnikání v Jablonci a bez dětí bych to již nezvládl. Už když jsem se vrátil na půl roku na Slovácko, tak to bez rodiny bylo velmi těžké.

Přesto z vás cítím, že rozhodnutí skončit nebylo jednoduché.
Byl jsem z toho hodně špatný. Dan Pudil, Milan Kerbr a další se na to třeba připravují a ví to dostatečně dopředu, já se to bohužel dozvěděl až večer před posledním utkáním. Všechno to bylo hrozně rychlé. Ovšem uvidíme, budu hrát v béčku Jablonce a stát se může cokoliv, třeba si mě trenér v nějaké situaci vytáhne do prvního týmu. Kdyby se to stalo, byl bych jedině rád, ale samozřejmě s tím moc nepočítám. Musím se soustředit na svou roli v rezervním týmu a trénování žáků. Čeká mě nová kapitola a věřím, že mě bude bavit.

Takže i po konci profesionální kariéry jste rozhodnutý zůstat u fotbalu...
Chtěl bych. Myslím, že mám dobré názory, ale mužů se plést. Zkusím to a uvidíme, kam se to vyvine.

Co vám bude z profesionálního fotbalu nejvíce chybět?
Určitě mi nebude chybět dojíždění do Prahy, teď jsme teda půl roku jezdili ve třech, tak to ještě šlo, ale jinak to bylo hrozné. Chybět mi bude profesionální fotbal, pocit, že o něco velkého jde. Ovšem uvidíme, třeba budeme s béčkem Jablonce hrát o postup a já si ještě FORTUNA:NÁRODNÍ LIGU zahraji. Podle mě na takové úrovni ještě tři nebo čtyři roky klidně můžu hrát. Pořád věřím.

Dokážete si představit po těch letech dělat něco jiného než fotbal?
Dokážu. Manželka má fitko, takže bych mohl trénovat u ní kruhové tréninky a další věci. Probírali jsme to jako možnou variantu. Ovšem pokud to půjde, chci zůstat u fotbalu, protože ten mě baví a to, co člověk zažívá v kabině, to jen tak někde není.

Za ten poslední měsíc jste získal cenu pro hráče měsíce ve F:NL, je to alespoň hezká tečka na konec?
Je to taková pěkná třešnička na dortu za celým mým působením na Viktorce.

Její jméno se skloňovalo před sezónou s postupem, ale nakonec k němu asi chybělo až přespříliš, ne?
V létě se skládal nový tým, přišla řada hráčů, někteří velmi kvalitní, leč ono to nejde lusknutím prstu. Chce to čas. Nejprve se mluvilo o postupu, pak že chceme hrát střed tabulky, a nakonec majitel odešel úplně. Rozhodně to byla zajímavá sezóna. Určitě jsme chtěli hrát o postup, ale ještě jsme na to podle mě úplně neměli.

V sezóně se více než vaše výkony řešil stadion, jak celá situace doléhala na kabinu?
Myslím, že jsme to zase tak moc nevnímali. Naším úkolem je hrát fotbal, zbytek je na těch, co klub řídí. V kabině to nějak proběhlo, ale opravdu jsme se soustředili na naši hru. Teď jsem se dozvěděl, že nakonec Viktorka získala licenci, takže je to pro ně super. Uvidíme, v jakých podmínkách se tam bude hrát, ovšem hlavní je, že Žižkov zůstane na druholigové mapě.