04.04.2022 | Martin Hruzík | Trenér měsíce

Trenér měsíce Hyský: Máme za cíl porvat se o ligu, dál to bude na jiných

Foto: fcsbvlasim.cz
Praha – Fotbalisté Vlašimi byli v březnu stoprocentní. Svěřenci kouče Martina Hyského postupně porazili Táborsko, Líšeň i Jihlavu a usadili se v tabulce FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY na druhé příčce, ze které mají otevřené dveře do baráže. „Máme za cíl porvat se o postup,“ přiznal v rozhovoru nejlepší trenér minulého měsíce. Jednání o případném působení klubu v nejvyšší soutěži jsou podle něj čím dál intenzivnější.

Více než vaši tvář budou možná fanoušci znát váš hlas. Chybí vám s odstupem času pravidelné spolukomentování v České televizi?
Bavilo mě to a pořád mě to baví, úplně jsem s tím nepřestal. Musím to však skloubit s rolí profesionálního trenéra, což je skvělé zaměstnání a Vlašimi věnuji takřka všechen svůj čas. Když je příležitost jít do studia v roli experta na zápas české reprezentace nebo třeba evropských pohárů, tak toho rád využiji. Současně je fotbalová nabídka ČT nyní velmi omezena. FORTUNA:LIGU nevysílá, a abych komentoval FORTUNA:NÁRODNÍ LIGU by asi nebylo úplně vhodné.

Máte za sebou úspěšný podzim. Cítil jste o svou osobu zájem z jiných klubů?
Vždy, když se daří, tak to v daném odvětví vzbudí určitý zájem, přeci jen je to profesionální fotbal. Nějakou konkrétní nabídku jsem však neřešil.

Získal jste cenu pro nejlepšího trenéra za březen. Jaké jsou vaše pocity?
Ocenění si vážím, ale není to ocenění přímo mě, avšak celého týmu. Za naše výsledky a úspěchy může celý kolektiv, po úvodní jarní prohře jsme se chytli a táhneme za jeden provaz. Musím uznat, že na FORTUNA:NÁRODNÍ LIGU máme vytvořeny nadstandardní podmínky. Máme dva asistenty trenéra, dva trenéry brankářů, fitness trenéra a podobně. To určitě nemá každý celek F:NL. Mrzí mě tedy, že se cena dává jen jednomu člověku, neboť já jsem až na posledním místě a podíl na ní máme skutečně všichni. Je to o celém realizačním týmu, v němž má každý svou roli a klape nám to, čehož si osobně moc vážím. Není to tedy jen o trenéru Hyském, leč i o Matěji Lažovi, Miroslavu Podrázkém, Vladimíru Koutovi, Bogdanu Stefanovičovi, Petru Hejném a dalších. Zmínit musím rovněž i předsedu Ing. Petra Lajdu a Přemysla Kováře, který zajišťuje spolupráci se Slavií. Věřím, že i mužstvo cítí, jak pohromadě všichni držíme.

Celkově je to tedy příjemné a povzbudivé, avšak já doufám, že to hlavní ocenění naší kvalitní práce přijde na konci sezóny. Musím i dodat, že za březen by si to zasloužil Jan Suchan, jenž za mě odehrál fantastický měsíc – tři zápasy a tři góly, uhraje spoustu těžkých situací v každém utkání. Skvěle se u nás po přestupu z Vyšehradu uchytil a tu cenu by si zasloužil více než já.

Již jste zmínil úvodní zaváhání v Chrudimi. Nutno dodat, že přišlo po dobré přípravě. Nebál jste se, co to s týmem udělá?
Bát se je špatné slovo. Prošli jsme velkou fluktuací kádru, odešlo deset hráčů, z toho pět ze základní sestavy, a výsledky nelze ihned garantovat. Samozřejmě se nikdo netajíme tím, že chceme všichni vyhrávat a pohybovat se nahoře, ať už jde o mladé kluky ze Slavie nebo zkušené dlouholeté Vlašimáky. Nikoho nebaví hrát dole nebo na nějakém sedmém či osmém místě. Hlavně jsme chtěli předvádět takový fotbal jako na podzim, na čemž jsme v přípravě pracovali a věřím, že to bylo vidět i ve zmíněném utkání. Příprava se nám povedla herně i výsledkově, leč s Chrudimí jsme narazili na druholigovou realitu, zvlášť zkraje jara, kdy ty terény nejsou dobré a je to více o urputné poctivé defenzívě. Bohužel jsme zaspali prvních pětadvacet minut a třikrát inkasovali jak přes kopírák. Byla to velká facka, která nám možná paradoxně pomohla. S Táborskem jsme utkání dokázali otočit a držíme sérii, za kterou jsme obrovsky rádi. Ve F:NL může každý porazit každého a každá série tří a více výher je skvělým počinem.

Vlašim má v kádru pár zkušených borců a hodně talentovaných fotbalistů nejen ze Slavie. Jak vás baví pracovat s tak mladým týmem?
Je to radost, všichni mají velké ambice. Nerad bych kluky nějak rozděloval na mladé a staré, nebo na ty z Vlašimi a ze Slavie. Prostě je to o kvalitě. Zůstal kvalitní domácí základ, který jsme vhodně doplnili, a proto to funguje. Podle mě máme kvalitnější tým než na podzim, a hlavně máme více možností sahat do sestavy. Na podzim jsme moc variant něco udělat s rozjetým utkáním neměli. Vítám i příchod afrických hráčů Solomona Johna a Abdallaha Gninga, kteří jsou schopni naskočit a někdy i rozhodnout. Moc mě to tedy baví a doufám, že to tak půjde i nadále.

Jaké jsou z pohledu trenéra největší výhody a nevýhody spolupráce se Slavií?
Největší výhodou je možnost mít kvalitní hráčský materiál. Vlašim by neměla možnost přivádět takové fotbalisty, jako jsou například Kuba Křišťan nebo Tomáš Rigo či na podzim Denisové Alijagič a Višinský. Tito hráči a mnozí další patří k nejlepším u nás ve své kategorii. Jsou navíc i dobře vychováni slavistickou akademií, která funguje výborně. To nám moc pomáhá. Naopak se snažíme navázat na slavistickou filosofii, aby přesun zpět do Edenu, či případně někam jinam, byl co nejsnazší. Do Slavie se nám po podzimu podařilo vrátit tři fotbalisty. Škoda, že ani jeden z nich se nakonec v týmu neudržel a šli hostovat jinam.

A nevýhody? Mluvili jsme o obměně kádru...
Beru to jako realitu. Dostali jsme úkol pracovat s jinými, tak to děláme. Jak jsem však říkal, kvalita se dle mého názoru nezmenšila.

Mluvíme tady o kvalitě týmu Vlašimi. V čem je jeho největší síla?
V kabině panuje pozitivní klima a kluci drží při sobě, táhnou tzv. za jeden provaz. Pak určitě míra talentu, která v klucích rozhodně je, v kombinaci s ambicemi a touhou se zlepšovat a být úspěšný.

Řešili jste, co by nastalo, kdyby Vlašim postoupila do baráže a vyhrála?
Postoupili bychom do ligy, co jiného by se mělo stát? (smích)

Takže Vlašim má zájem hrát FORTUNA:LIGU?
Jednání průběžně probíhají, a samozřejmě díky našemu vstupu do jara jsou ještě intenzivnější. Já mám informaci, že obě strany by do toho šly, avšak nakonec to bude na panu Lajdovi a vedení Vlašimi. K němu musím dodat, že je to šéf, který žije fotbalem, dělá pro něj maximum a byl by to asi jeho splněný sen. Navíc v době, kdy Vlašim slaví stoleté výročí. To by byl krásný dárek. Samozřejmě to s sebou nese spoustu povinností – nejen finančních. To jsou ale otázky na někoho jiného. My máme za cíl udělat baráž a porvat se o postup. Co bude pak, to už záleží na jiných. I kdyby to však nakonec s postupem nevyšlo, tak je to pro kluky ohromně důležité. Bude se o nich vědět a mají otevřené dveře i do jiných ligových klubů. To samé platí o celém našem realizačním týmu. Chceme se o to ovšem porvat. Máme víru, a ta je nejdůležitější. Bude to ještě náročná cesta. Deset těžkých utkání. Ve F:NL není možné nikoho podcenit.

Jaké máte vy osobně trenérské sny?
Já nyní popravdě o žádných ambicích nepřemýšlím. Jsem vděčný za práci ve Vlašimi a krásný trenérský začátek v profesionálním fotbale. Chci být pochopitelně co nejúspěšnější – jinými slovy, mužstvo, které mám na starosti, maximálně posouvat a rozvíjet, hrát atraktivní útočný fotbal. Nemyslím teď na to, že bych měl někam směřovat.