08.09.2022 | Petr Komárek | Hráč měsíce

Hráč měsíce Vandas: Hrajeme bez svázaných nohou, o postupu jsme se nebavili

Foto: sklisen.com
Líšeň – Do sezony vlétl jako uragán. V domácím premiéře nepotřeboval ani deset minut a už běhal po hřišti s hattrickem. Líšeňský útočník Pavel Vandas vede průběžné pořadí střelců FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Během srpna skóroval celkem pětkrát a stal se prvním Hráčem měsíce letošního ročníku. Ještě v květnu přitom řešil úplně jiné starosti.

Co pro vás cena pro nejlepšího hráče měsíce znamená?
Myslím si, že svou práci dělám nějakým způsobem dobře. Jako útočník chci vždycky dávat góly. V srpnu jsem se trefil pětkrát a právě za to jsem byl asi oceněný především. Navíc jsem mohl pomoci klubu, jako je Líšeň. Díky tomu se momentálně můžeme pyšnit tím, že jsme na prvním místě tabulky.

Jak drahé je to podle sazebníku v kabině?
(Zasměje se) Něco jsme si na sebe v kabině říkali. Úplně přesné číslo sice nevím, ale kluci mě beztak šetřit nebudou. Z loňského roku už mají porovnání, v dubnu se stal hráčem měsíce Jarda Málek. Sazebník možná stanovený mají, ale ještě se budu muset pořádně zeptat.

Rád ale zaplatíte, ne?
Samozřejmě, je to hezké ocenění. Je mi jasné, že za něj musím něco odvést do kabiny (úsměv).

Loni jste se Žižkovem zažil pád do třetí ligy. Teď hrajete za tým, který FORTUNA:NÁRODNÍ LIGU naopak vede. Jak výrazný je to skok?
Je úplně jiné, když hrajete o záchranu a když hrajete nahoře. Pokud se pohybujete ve vrchních patrech tabulky, máte větší pohodu a klid. Věříte týmu, že zápasy zvládnete. Na Žižkově jsme měli problém vůbec vyhrát. Nemohli jsme se dostat do pohody fotbalově ani střelecky, prostě se nám nedařilo. Jakmile tým od začátku nevyhrává, podepisuje se to i na psychice hráčů.

A teď v Líšni?
Máme tady pohodu. Víme o svých kvalitách a na hřišti se cítíme lépe. Nemáme svázané nohy. Je to pro nás dobrá zpráva, budeme se to snažit udržet co nejdéle.

Pavel Vandas při utkání s Varnsdorfem, kterému nastřílel hattrick. Foto: sklisen.com

Jaké vůbec máte ambice?
Vyloženě jsme si je neřekli. Vždycky jsme chtěli hrát co nejvýš v tabulce, o postupu jsme ale nemluvili. Ani my hráči mezi sebou, ani s trenéry nebo s vedením. Jdeme zápas od zápasu. Zatím se nám podařilo ani jednou neprohrát, proto jsme maximálně spokojení. Jasně, máme třináct bodů do záchrany. Ale vůbec nepřemýšlíme, že bychom měli hrát někde dole (úsměv). Chceme prostě pořád vyhrávat.

Ve druhém kole jste do sítě Varnsdorfu nasázel hattrick. První mezi muži?
Mám pocit, že ano. Jednou se mi stalo, že mi neuznali třetí gól, protože jsem ho dal z ofsajdu. Chtěl jsem se předvést před diváky, jako pro hráče Líšně to byl můj první domácí zápas. Dostal jsem přihrávky do šancí, které jsem jako útočník měl proměnit. Všechno navíc padlo během sedmi minut. Bylo to rychlé a nečekané. Jsem obrovsky rád.

Za jak dlouho vám došlo, co se vám povedlo?
(Smích) Jakmile jsem vstřelil třetí gól, s klukama jsme na sebe u praporku koukali, co se to děje. Hlavně jsem byl rád, že jsme porazili silný Varnsdorf. Podle mě bude hrát nahoře, bylo to pro nás důležité vítězství.

Který ze tří gólů považujete za nejkrásnější?
Úplně nádherný nebyl ani jeden. Druhý byl pro mě ale nejtěžší. Dostal jsem balon za obranu a dával jsem si pozor, abych přehodil brankáře. Zároveň jsem ale míč chtěl trefit tak, aby skočil těsně před čárou a nepřeletěl bránu.

Vyšlo vám nakonec všechno podle představ?
Můj kop byl zajímavý. Balon jsem nevzal placírkou, ale bodlem, až spíš nártem. Sjel mi, bylo to pro mě těžké zakončení. Míč jsem dostal za obranu a věděl jsem, že brankář proti mně vybíhá. Snažil jsem se to trefit trochu ve skoku do výšky. Myslím si, že balon zapadl úplně fantasticky. Byl jsem neskutečně šťastný.

Svůj zatím poslední gól vsítil šestadvacetiletý útočník olomoucké rezervě. Foto: sklisen.com

Který ze srpnových zápasů byl pro vás nejtěžší?
Těžký je pro nás každý zápas. Proti Olomouci jsme hráli svou hru. Nechali jsme je hrát a pak jsme chodili do protiútoků. Výsledné skóre bylo až moc velké a o hře tolik nevypovídalo. Byli jsme produktivní. S Vyškovem se nám nepovedl začátek a těžko jsme se do utkání dostávali. Vysvobodily nás dvě penalty. Musím ale říct, že obě byly. Ohledně obtížnosti bych chtěl ještě vyzdvihnout zápas ve Vlašimi. První půli se nám nedařilo vůbec nic, po přestávce jsme ale naštěstí skóre otočili a zvítězili.

O víkendu narazíte na třetí Jihlavu, co od ní očekáváte?
Shodou okolností jsem na Žižkově působil se Šimonem Gabrielem, který teď nastupuje na stoperu v Jihlavě. Jsme velmi dobří kamarádi, několikrát jsme se viděli nebo jsme si volali. Důležité je, že budeme hrát v domácím prostředí. Mělo by nám hodně pomoci, hraje se nám tam dobře, soupeřům naopak dost špatně. Nebudeme se chystat vyloženě na Jihlavu, budeme se snažit hrát svoji hru. Zároveň si ale budeme muset dávat pozor na některé soupeřovy hráče.

Narazíte na tým, který vede Trenér měsíc Jan Kameník. To ale asi vnímat nebudete, že?
Vůbec ne. Za cenu jsem moc rád, ale pokračuju ve své práci, už se za tím nebudu ohlížet. Budu se snažit dál trénovat a hrát na maximum, abych byl co nejvíce platný pro tým. Trenéru Kameníkovi k ceně gratuluji, ale v sobotu budeme chtít Jihlavu porazit.

Za sezonu jste dosud vstřelil maximálně osm branek. Teď máte za necelou třetinu F:NL na kontě pět zásahů. Jak velkou výzvou je vytvořit si nový osobní rekord?
Většinou jsem v jednom klubu nezůstal celou sezonu. Ať už to byl případ Táborska nebo Vyšehradu, kde se mi dařilo. Odehrál jsem jenom půl sezony, pak jsem šel jinam. Třeba Vyšehrad bohužel vyloučili z třetí ligy, pak už jsem tam nebyl. Gólové maximum se budu snažit překonat, předpoklady k tomu mám. Hlavně ale budu rád, když góly pomůžu Líšni k vítězstvím.

Pavel Vandas se raduje krátce poté, co překonal brankáře Olomouce B Digaňu. Foto: sklisen.com