09.09.2022 | Petr Komárek | Trenér měsíce

Trpělivost s mladíky nemůže být nekonečná. Záleží na přístupu, říká trenér měsíce Kameník

Foto: fcvysocina.cz
Jihlava – Ze zkušených hráčů neposkládá ani jedenáctku, přesto s týmem aktuálně drží třetí místo tabulky. Jan Kameník letos v Jihlavě začal druhý rok působení. V srpnu ji dovedl ke třem vítězstvím, jedné remíze a jediné porážce. Rodák z Otrokovic do Vysočiny zapadá, na začátku roku oslavil teprve čtyřicáté narozeniny. Teď se stal prvním Trenérem měsíce v probíhající sezoně FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY.

Jak ocenění Trenér měsíce vnímáte?
Mísí se ve mně dva pocity. Na jednu stranu mě potěšilo, na druhou stranu je potřeba říct, že je to zásluha hráčů. Fotbal je kolektivní sport a jednotlivec sám v něm nikdy nic nezmůže. Ať jde o trenéra, jiného člena realizačního týmu nebo hráče. Vždycky je potřeba týmové pojetí. Takhle to bereme a máme to v Jihlavě nastaveno.

Srpen jste zakončili na druhém místě tabulky. Jste se srpnovými výkony svých svěřenců spokojený?
Spokojenost byla částečná, z utkání jsme mohli vytěžit víc. Například zápas v Karviné jsme měli jednoznačně dovést do bodového zisku, nakonec se nám to nepodařilo. Bodový zisk ze srpna s pokorou bereme, to ano. Ale cítili jsme, že minimálně v zápase s Karvinou jsme mohli bodovat.

Co první domácí zápas proti béčku Olomouce? Ztratili jste vedení, zkušený Lukáš Zoubele byl k výkonu hodně kritický. Bylo to další utkání, ve kterém to z vaší strany mělo k ideálu daleko?
Jednoznačně, bylo to nepodařené utkání. Vstup do zápasu jsme přitom měli dobrý. Věděli jsme, proti komu hrajeme, upozorňovali jsme se na zrádnost utkání. Olomouc má mladé, hladové hráče, kteří se sice se soutěží seznamují, ale prokazují svou kvalitu. Vyhráli třetí ligu a jejich aktuální výsledky ukazují, že jde o velmi silného soupeře. Zápas jsme nezvládli. Řekli jsme si, že takovým způsobem se doma prezentovat nebudeme. V rámci úvodu soutěže to pro nás byl zdvižený prst.

V následujícím kole jste vyhráli v Chrudimi, takže pomohl?
Je potřeba říct, že typologie soupeřů je úplně jiná. Zatímco Olomouc byla mnohem více hernější, v kombinaci a na míči, Chrudim má výkon postavený na odlišných parametrech. S utkáním jsme se obecně lépe vypořádali. Dokázali jsme najít recept k vítězství. Prosadili jsme se fotbalovostí, byli jsme více na balonu. Hráči byli po výstraze také pozornější. K utkání přistoupili s mnohem větší pokorou, než proti Sigmě. Tam jsme si po vítězství ve Vlašimi možná mysleli, že to půjde samo a pro výhru nebudeme muset udělat úplné maximum.

Který zápas v srpnu vám nejvíce vyšel? Mohlo to být utkání na Žižkově před kamerami České televize proti rezervě Sparty?
Dá se s tím souhlasit. Předtím jsme doma porazili Táborsko, ale s některými věcmi jsme přesto nebyli spokojení. Spoustu pasáží jsme neodehráli dobře, hlavně do defenzívy jsme se špatně pohybovali. Do zápasu se Spartou jsme to dokázali odstranit, hráči zareagovali velmi dobře. Zachovali jsme si herní tvář do ofenzívy, zlepšili jsme defenzivní činnost. Podali jsme slušný výkon, Sparta nám prostě sedla.

V týmu máte jen dva třicátníky – Zoubeleho a Lacka. Jak se vám s tak mladým výběrem pracuje?
Ke zkušenosti ještě teď dobíhají Milan Piško, Míra Tureček a Filip Vedral. Jsou to hráči, kteří začínají být ve střední generaci, jinak je tým opravdu složený převážně z mladších kluků. U mladšího hráče víte, že se vždycky můžete opřít o nějakou pozornost, pracovitost, vnímavost. O rychlé nabírání informací, které si říkáme. Někdy se ale může stát, že výkony nejsou tak stabilní. Hráči je v dlouhém sledu nedokáží zopakovat. V tomhle je to složitější a musíme být trpěliví. I s trpělivostí je to však občas složité. FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA je profesionální soutěž a hraje se na výsledky, které pro nás mají svou určitou váhu.

Vaše trpělivost zatím vždycky vydržela?
Záleží na konkrétním případu. Při trpělivosti a hodnocení výkonů mladých kluků je potřeba to hodně individualizovat. Někdy můžeme mít víc trpělivosti. Pokud se tým snaží a dělá všechno pro to, aby dosáhl potřebné úrovně, jsme malinko tolerantnější. Pak je tady ale opačná situace. Hráč může být talentovanější než ostatní, ale nemá tak zodpovědný přístup nebo správné nastavení do zápasu. Vynechává vám v některých taktických momentech, v defenzívně i ofenzívě. Potom je trpělivosti daleko méně a musíme si to říct mnohem důrazněji. Nejde být tolerantní do nekonečna. Vždycky záleží především na přístupu. Každý hráč ho má ve své moci, talent k němu nepotřebuje. Je to čistě otázka jeho rozhodnutí.

V sobotu narazíte na lídra F:NL Líšeň. Bude to pro váš mladý tým nejlepší možná zkouška, jakou si momentálně může projít?
Líšeň ještě neprohrála, navíc pětkrát neinkasovala. Je to tým, který je velmi dobře složený ze střední generace hráčů, stejně jako starších, zkušenějších kluků. K utkání máme velký respekt. Soupeř má velmi dobrou organizaci hry, zejména do defenzívy. Dokážou být nebezpeční, dobře se cítí při útoku na soupeřově polovině, kde si dokážou v mnoha momentech poradit. K tomu mají docela slušné silové a soubojové předpoklady. Plus budou hrát v domácím prostředí, které je specifické. Na malý stadion chodí docela dost lidí, budou mít jejich podporu. Pro nás to bude velmi dobrá prověrka. Na zápas se těšíme a doufáme, že se k Líšni dokážeme přitáhnout bodově.

Trenér měsíce se utká s Hráčem měsíce Pavlem Vandasem. Budete tomu přikládat nějaký význam?
Těžko, je to spíše shoda náhod. S hráčem se rád pozdravím, je to střelec, který Líšeň v současné době táhne. Rád mu pogratuluji k ocenění a pak už si půjdeme každý svou cestou.