Prostějov jste přemohli, ale jednoduché to asi nebylo, že?
Vůbec to nebylo jednoduché. Sami jste viděli, jaký to byl zápas. Věděli jsme, že Prostějov nebude snadný soupeř, což se také potvrdilo. Ale ukázali jsme, že jsme silnější a povedlo se nám zvítězit.
David Puškáč
Tým: Slezský FC Opava
Narozen: 14.05.1993
Pozice: Útočník
Předchozí působiště: Karviná, Orlová, Petrovice, Petřkovice
Počasí utkání příliš nepřálo, byla zima, deštivo, foukal studený vítr. Vadilo vám to?
Ani mi to nepřipomínejte (úsměv). Zmrzly mi v něm nohy i ruce. Na hřišti ale měli všichni stejné podmínky a není se na co vymlouvat. Trávník byl připravený dobře a myslím si, že to zápas vůbec neovlivnilo.
Jak budete na své premiérové trefy ve druhé nejvyšší soutěži vzpomínat?
Určitě si je zapamatuji, jsou to příjemné pocity. Čekal jsem na to a je to tu, za což jsem rád.
Svou první brankou jste otevřel skóre zápasu, jak byste ji popsal?
Byl to krásně zahraný roh. Byl jsem sice osobně bráněn, ale dokázal jsem se od svého strážce odpoutat a pak už nebylo tak náročné doklepnout míč do branky. Řekl bych, že jsem stál mezi pětkou a jedenáctkou. Dal jsem to gólmanovi o zem, jemu to sjelo po trávníku a spadlo to do sítě.
Prostějov však poté srovnal a ve druhé půli skóre dokonce otočil. Co se s vámi stalo?
Měli jsme tam laciné ztráty balonů a vyklidili jsme střed hřiště. Propadali jsme, neměli jsme odražené míče a Prostějov nás za to potrestal. Musíme si to ještě rozebrat na videu, abychom si vše přesně vyhodnotili.
Co vám o přestávce říkal trenér Skuhravý?
Říkal nám, že první půle nebyla z naší strany špatná. Jenom, že se musíme vyvarovat těch nevynucených ztrát a proměnit šance, které si vytvoříme. I po gólu Prostějova na 2:1 jsme věřili, že skóre ještě obrátíme ve svůj prospěch. Není to první zápas, kdy se nám to takto podařilo. Hrajeme do poslední minuty a jsme rádi, že nám to vyneslo cenné tři body.
V 88. minutě jste svým druhým zásahem stanovil konečný výsledek duelu. Jak byste okomentoval tento moment?
Šlo o brejk. Hráči Prostějova už byli vytažení nahoru a míč se dostal k Tomáši Smolovi, který mi ho prostrčil za beka, který jej bránil. Já už jsem poté neměl moc složitý úkol. Bylo to sice trochu z úhlu, ale brankář vybíhal a dal jsem to kolem něho. Naštěstí míč skončil v bráně.
Necháte si na zápas s Prostějovem nějakou památku?
(Smích). Nenapadá mě, co. Jedině, že bych si neobul kopačky (smích). Asi není co, balon jsem si nevzal.
Ovšem spoluhráči vás za dva vstřelené góly jistě zkasírují. Je to tak?
Ano, vždycky jsou za to samozřejmě nějaké sankce (úsměv). Ale za toto rád zaplatím, jsou to příjemné věci.
Většina vašich fanoušků na prostějovský stadion kvůli nepřízni počasí dorazila až zkraje druhé půle. Přesto vás usilovně povzbuzovali.
Mají můj obdiv. Jsme strašně vděční, že nás podporují doma a jezdí za námi i na utkání venku. Jsou naším dvanáctým hráčem a je to něco ojedinělého, čeho si hrozně ceníme. Když někam přijedeme, tak s výjimkou Baníku nikde žádní pořádní domácí fandové nejsou. Když se fandí, je atmosféra zápasu úplně jiná. Klobouk dolů před našimi fanoušky, že tam v tom mrazu stáli a hnali nás svými hlasivkami kupředu. Jsou úžasní.
Jak jste zatím se svým opavským angažmá spokojen?
Zatím to hodnotím pozitivně. Přišel jsem sem z třetí ligy po zraněních a nějakých problémech a trenér Skuhravý mi dává příležitosti. Jsem za ně rád. Proti Prostějovu jsem odehrál svůj první zápas v základu, takže doufám, že takových případů bude přibývat a přibývat.