Blahopřejeme k zisku ceny pro trenéra měsíce, co na to říkáte?
Je to příjemné zpestření příchodu do Vítkovic, ale důležité jsou body.
Jak se udál váš příchod do Vítkovic?
Byli jsme v kontaktu asi měsíc před mým příchodem, ale nějak to nedopadlo. Avšak poté se situace Vítkovic ještě malinko zhoršila, takže následovala rychlá dohoda.
Ludevít Grmela
Tým: MFK Vítkovice
Narozen: 16.04.1961
Pozice: Hlavní trenér
Předchozí trenérská působiště: Brno, Blansko, Opava (asistent), Znojmo
Mužstvo bylo psychicky dole a na posledním místě, neváhal jste?
S tím já nemám problém. Já takhle nastupoval i do Brna, kdy jsme byli na padáka pár kol před koncem, avšak nakonec se podařilo zachránit první ligu. Ve Znojmě pak ta situace byla o něco lepší. Tady však ten stav byl asi úplně nejhorší. Mě ale práce pod tlakem vyhovuje.
Tým jste převzal po debaklu v Budějovicích, jaké byly první okamžiky v kabině?
Pro kluky to bylo těžké období, přeci jen v deseti zápasech udělali pouhé čtyři body. Spíše to bylo o tom je nakopnout a dostat nahoru, aby si věřili a do zápasů šli s tím, že něco umí. Ne aby si jen šli pro další porážku.
Věděl jste hned, v čem je problém?
Já myslím, že ano. Kluci hráli bez nějaké zodpovědnosti a zabezpečené hry dozadu. Prostě si šli jen zahrát fotbal s tím, že ono to nějak dopadne. Jenže ono to nedopadalo a nedopadalo, a skončilo to takovým bodovým mankem. Ani organizace hry nebyla dobrá.
Jaké informace jste měl o týmu předem, znal jste nějaké hráče z dřívějška?
Pár kluků jsem znal z Opavy, kde jsem byl dva roky předtím. Mišinského zná asi každý. Několik kluků jsem tedy už znal, ale zbytek jsem musel probrat s asistentem a rychle poznat. Museli jsme to nějak poskládat, protože nebylo moc času.
Mátě nějaký svůj osobní styl hry, který preferujete?
V naší aktuální situaci se na nějaký styl hry moc hrát nedá, teď hlavně musíme získávat body. Náš cíl bylo udělat co nejvíce bodů do zimy, přičemž nám zbývá ještě jedno utkání, tak abychom byli na jaře konkurenceschopní a v bodovém dosahu s dalšími soupeři.
Ve Vítkovicích jste pět týdnů, co se vám za tu dobu podařilo s mužstvem udělat?
Nejvíce jsme během té doby pracovali na bezpečnosti a organizaci hry. Snažil jsem se hráčům vštípit zodpovědnost, to bylo v té chvíli asi nejdůležitější. Po každém zisku bodů se mužstvo neskutečně zvedalo nahoru, to se podařilo skvěle. Do Hradce jsme jeli bodovat a nebýt té hloupé chyby, tak věřím, že bychom si bod odvezli.
Jste tedy osobně spokojen?
Spokojený nebudete nikdy, byť úvod nám vyšel fantasticky a získali jsme devět bodů. Teď jsme však zbytečně prohráli v Hradci a s Opavou. Ani jeden zápas jsme nebyli nějak horší, bohužel se nám vrací naivní chyby a nezodpovědnost směrem dozadu. Navíc oproti začátku nás teď soupeři už nepodceňují a pořádně se na nás připravují.
Ten začátek už asi lepší být nemohl...
Nikdo nečekal, že to bude až tak skvělé. Kluci dostali signál, že už je na čase hrát zezadu a zodpovědně, takže s každým zápasem šla nahoru jejich výkonnost i sebevědomí.
V důležitém duelu jste deklasovali Frýdek-Místek. Neměl jste strach, že taková výhra zvedne sebevědomí hráčů až přespříliš?
To vůbec ne. I před utkáním jsem říkal, že to bude náš nejtěžší zápas. A ono se to nakonec potvrdilo, byť to výsledkově moc nevypadá. V tom zápase nám skvěle vyšla střelba ze střední vzdálenosti, z pětadvaceti metrů jsme díky krásným střelám dali hned tři branky. Pak se nám povedly ještě dvě kombinační akce. Výsledek tedy vypadá ještě lépe než předvedená hra, která už však taky byla ke koukání. Udělalo mi to velkou radost.
Na půdě Hradce to už ale bylo bez bodu, byť jste domácím byli vyrovnaným soupeřem. Co rozhodlo?
Hlavně rozhodla jedna hloupá chyba, kdy jsme v nějaké páté minutě po pěkné akci dali pouze břevno. Kdyby se nám podařilo skórovat, tak by byl asi Hradec hodně labilní a my třeba i bodovali. Bohužel se tak nestalo.
Páteční utkání s Opavou přineslo bouřlivější atmosféru, leč opět jste nezískali ani bod. Překvapila váš něčím Opava?
Já si myslím, že ne. Všichni víme, že SFC je na tom herně velmi dobře, a proto jsme si to s nimi nemohli rozdat otevřeně a jak se říká - na férovku. To bychom propadli a asi prohráli daleko víc. Nejsme v situaci, kdy si něco takového můžeme dovolit, a tak jsme museli hrát zodpovědně zezadu a čekat na brejkové situace. To nám několikrát i vyšlo, ale bohužel chybělo trošku chytřejší řešení v koncovce.
Mnozí se podivovali, že i kdy to směrem dopředu příliš nešlo, tak jste ke střídání sáhl až dvacet minut před koncem. Co za tím stálo?
Já bych neřekl, že to nějak nešlo. My jsme chtěli, ať je Opava na míči, má pocit jistoty a je drzejší, s tím, že budeme moci chodit do brejků. Navíc hráli na tři obránce, čímž podle mě hodně riskovali. V tu chvíli nebyl důvod střídat. Opticky to vypadalo, že nás Opava mele, ale to bylo naším cílem. Jinou šanci než s nimi takto hrát, jsme v té chvíli neměli.
Už se blíží přestávka, máte vytipováno, kde byste potřebovali nejvíce posílit a na čem potřebujete zapracovat?
Samozřejmě, potřebujeme zapracovat na koncovce. Jsme silně neproduktivní a neproměňujeme šance, když už se do nich dostaneme. To je asi náš největší problém, ale s tím bojují snad všechna mužstva u nás. Máme tady asi deset hráčů na hostování, takže je těžko říct, kdo tady bude či nebude a koho budeme potřebovat přivést. Musíme počkat, kdo si koho stáhne zpět do svého týmu a poté to budeme muset poskládat.
Vy sám jste toho hodně odehrál i odtrénoval, pořád vás fotbal tak baví?
Jasně, kdyby mě nebavil, ta ho nedělám. Ta energie tam pořád je. Já si navíc prošel všemi kategoriemi od mládeže, dorostu všech kategorií, následně přes juniorku, béčko, druhou ligu až do první ligy. Prošel jsem si to komplet a nikdy mi nikdo nic nedaroval zadarmo. Vážím si toho a pořád mě to baví.
Na diskusi Znojma se objevily názory, že by vás fanoušci chtěli zpátky. Co vy na to?
Podle mě jsem ve Znojmě také odvedl dobrou práci, akorát v závěru jsme se úplně nesešli s vedením ohledně prodloužení smlouvy, ale tak to ve fotbale je. Já si myslím, že fanoušky jsem měl vždy na své straně, ať už to bylo v Brně nebo ve Znojmě. Ale vždy se najdou takoví fanoušci, kteří vás rádi mají a i takoví, kteří ne. To je normální.
Máte ještě nějaký svůj sen, který byste si rád splnil?
Můžu mít jakýkoliv sen, ale pokud nezvládnu záchranu s Vítkovicemi, tak je to pak komplikace i pro další případná angažmá. Nikdo se potom nedívá, v jak kritické situaci mužstvo při příchodu bylo, ale jste už ten, který s ním sestoupil. I když jsem to zatím vždy zvládnul, rád bych byl trenérem nejen na záchranu, ale také tím, který má čas mužstvo budovat od začátku soutěže.
Foto: mfkv.cz