13.12.2017 | Martin Hruzík | Hráč měsíce

Hráč měsíce Vyhnal: Přestup? Nabídky jsou, přiznává obdivovatel Tottiho a Ronalda

Foto: fcsbvlasim.cz
Praha – Jedenáct branek v devíti odehraných zápasech – taková je střelecká bilance druhého nejlepšího kanonýra Fortuna národní ligy Pavla Vyhnala. Šikovný fotbalista pálil ostrými i v listopadu, v němž svou Vlašim postrčil do první poloviny tabulky. "Věděli jsme, že hrajeme dobře a že se to zase musí zlomit," libuje si nad zlepšenými výsledky hráč, který by již brzy mohl zamířit výše.

Když jsme spolu mluvili v červnu, měl jste strach ze stavění nového mužstva. Potvrdila se vaše slova?
Nakonec se nepotvrdila. Hodně kluků nakonec i zůstalo, jiní zase byli dobře nahrazeni. Sešel se tady dobrý tým. Jsem rád, že to tak dopadlo.

Začátek se vám hodně povedl...
Vždy, když vstoupíte dobře do začátku sezóny, tak je pak vše jednodušší. My jsme si to pak však pokazili uprostřed podzimu.

Co se stalo?
Prohráli jsme nebo remizovali takové zápasy, které jsme měli vyhrát a byli jsme v nich lepší. Akorát jsme vždy dostali nějaký hloupý gól, častokrát ze standardní situace. To tak trochu kazí dojem z celého podzimu.

Pavel Vyhnal

Tým: FC Sellier & Bellot Vlašim
Narozen: 25.05.1990
Pozice: Útočník
Výška: 188 cm
Váha: 76 kg
Předchozí působiště: Sezimovo Ústí, Bohemians 1905, Slavia Praha, Vyšehrad

Osmé místo jistě nenaplňuje očekávání, cítíte nějaký tlak?
Ani ne. Věděli jsme, že hrajeme dobře a zase se to musí zlomit. Kazily nám to skutečně akorát ty hloupě obdržené branky. Nijak jsme to nedramatizovali. Například zápas se Žižkovem pro nás byl velice důležitý, tam jsme urvali body až v samotném závěru.

Vy sám jste naskočil až do rozjetého vlaku po zranění, bylo to pro vás složité?
Naskočil jsem až do nějakého šestého zápasu a to je vždycky o něco složitější. Měl jsem štěstí, že se mi rychle podařilo dát góla a spadlo to ze mě. Pracoval jsem na sobě, takže jsem byl připravený, jen jsem měl potíže s kotníkem. Avšak cítil jsem se dobře a bylo to vidět.

Od té doby jste však skóroval v každém odehraném utkání, to vám musí dělat radost...
To určitě. Padalo mi to tam a jsem za to moc rád. Vždy jsem rád, když dám góla a jsou za to tři body. Je to taková odměna. To se ze začátku moc nedařilo, když to často skončilo bez bodů nebo jen s jedním.

Devět zápasů a v nich jedenáct branek, kolik vás to už stálo na zápisném?
Ty góly ani ne, ale rozhovory jsou hodně drahé. Ani nevím, kolik to bylo celkově, náš pokladník je na mě hodný, takže něco to sice stálo, ale nic hrozného.

Cítíte, že teď spoluhráči hrají tak nějak více na vás?
To si nemyslím. Je to spíše o tom, že já jsem ten úplně nahoře a měl bych ty centry zakončovat já nebo Hadas (Vojtěch Hadaščok - pozn. red.). Není to o tom, že by vyloženě hledali mě.

Co je vaší nejsilnější stránkou?
To je těžko říct takhle o sobě. Myslím, že snad zakončení, kdy zachovám klid a nepanikařím.

Máte nějaké speciální zvyky či rituály?
Přidávám si po tréninku, občas poprosím nějaké záložníky, ať mi tam dají pár centrů a nějaké individuální tréninky na zakončení. Teď jsem teda ještě začal chodit to posilovny, to mě začalo dost bavit.

Měl jste už někdy takovouto fazónu?
To fakt nevím. Snad někdy naposled v dorostu, tam jsem to také docela pálil a měl takovou podobnou bilanci.

Po půl roce jste opět hráčem měsíce, co na to říkáte?
Je to bezvadné. Moc děkuji. Musím opět poděkovat spoluhráčům a trenérům, protože fotbal je kolektivní sport a bez nich bych cenu určitě nezískal. Patří jím velký dík.

Věříte, že by vám to mohlo pomoci k vysněnému přestupu?
Doufám v to. Snad se něco objeví a budu spokojený.

Probíhají jíž nějaká jednání?
Někdo se mi ozval a něco se už řeší. Jsou tam asi dvě konkrétní nabídky z Česka a Slovenska, takže uvidíme, jak to dopadne.

Víte, za jakých podmínek vás z Vlašimi pustí?
Nemám agenta, takže jsem to nyní řešil s vedením Vlašimi. Věřím, že se v pohodě domluvíme.

Kam byste rád šel?
V Česku vyloženě nějaký vysněný klub nemám. Budu rád, když budu hrát a budu spokojený. Jsem Pražák, tak bych tady rád zůstal, ale to je těžké. Je mi to pak víceméně jedno, hlavně, aby se týmu dařilo a já hrál.

A co znovu taková Slavia?
To by se mi samozřejmě líbilo, to je pro mě nejvíc. Jsem ale soudný a vím, že tam jsou teď v útoku trochu jiní frajeři.

Určitě ji pořád sledujete, co říkáte na ten poslední půlrok?
Je to zajímavé. Přišla tam řada zahraničních hráčů, takže to určitě sleduji. Myslím si, že to není tak hrozné, jak všichni říkají. Jsou prostě druzí a Plzeň má fazónu, jen škoda toho vypadnutí z poháru. S Astanou to mohli uhrát. Je to škoda pro Slavii i ty kluky, protože na to podle mě tentokrát měli. Určitě jim moc fandím a věřím, že se ještě pokusí Plzeň trochu potrápit.

A komu fandíte ve světě?
Můj nejoblíbenější klub je AS Řím, těm fandím úplně od malička, protože jsem miloval Tottiho. A musím zmínit i Real Madrid. Jsem rád, že jsem se tam teď mohl podívat, to byl můj splněný sen. Tyhle dva týmy jsou nejvíce.

Jak jste si to o víkendu v Madridu užil?
Ještě tady jsem, byl jsem na zápase Real Madrid vs. Sevilla, kde padlo pět branek, a Ronaldo přebíral Zlatý míč a ukazoval ho lidem. Fakt jsem si to užil.

To s atmosférou ve Vlašimi asi srovnat nepůjde...
(smích) Bylo to tam narvané a naprosto skvělá atmosféra. To se nedá vůbec srovnávat, Vlašim je malý klub a Real největší na světě.

A co nějaký fotbalový vzor?
Pro mě to byl od malička Francesco Totti, pořád jsem ho sledoval a měl rád. Teď mám asi nejraději Ronalda, je to fakt mašina.

Chystáte se opět na dovolenou?
Trávím čas doma v Praze, byl jsem teď akorát v Madridu a jinak plánuji odpočívat doma. Já dlouho nevydržím nic nedělat, takže zase asi brzo začnu s přípravou na jarní část.

Foto: Pavel Kacerovský (dynamocb.cz)