Radku, když se člověk podívá na vaši kariéru, tak jste vlastně nikdy neopustil Severní Čechy. Čím to?
Severní Čechy jsou mi holt souzeny, ale když se na to podíváte, tak postupuji stále blíže k hranicím, takže teď mě čeká už jen zahraničí. (smích)
Nelákalo vás někdy zkusit to někde úplně jinde?
Přiznám se, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlel.
Ve Varnsdorfu jste od roku 2010, cítíte pořád správnou motivaci?
Abych řekl pravdu, tak na konci minulé sezóny jsem byl tak psychický zničený, že jsem si dal 14 dní na rozmyšlenou, zdali vůbec pokračovat. Nakonec jsem se rozhodl pokračovat hlavně kvůli rodině, která mi říkala, ať ještě nekončím, že je na to ještě brzy.
Takřka po celou dobu jste jedničkou, ale v sezóně 2016/2017 jste toho tolik neodchytal a hostování v Liberci také úplně nevyšlo. Na ten ročník asi úplně rád nevzpomínáte...
Ten ročník byl opravdu zvláštní. Na začátku jsem měl lehčí zranění, které jsem si přivodil při generálce, proto jsem nezačal sezónu mezi třemi tyčemi. Asi po čtyřech kolech se mi ozvali z Liberce, že by mě chtěli na hostování. Neváhal jsem ani vteřinu a šel do toho.
Věděl jste předem, že bude až třetí brankář? Litoval jste odchodu do Liberce?
Ano, věděl. Liberec hrál nejvyšší soutěž, Evropskou ligu a český pohár, takže celkem tři soutěže. V koutku duše jsem doufal, že bych mohl dostat šanci. Avšak dostat se do brány přes Martina Dúbravku bylo jako vylézt Mount Everest bez kyslíku. (smích) Když se podíváte, kde teď Martin je, tak je to paráda. Moc mu to přeji. Já sám této zkušenosti určitě nelituji.
Loni jste bojovali o záchranu až do závěrečných kol, poslední 4 zápasy jste navíc strávil na lavičce. Potěšilo vás, že jste na podzim opět dostal důvěru?
Byla to nesmírně těžká sezóna, až do konce. Důvod, proč jsem nechytal poslední zápasy, víme jen já a trenéři. Bylo to z mé hlavy, nebyl jsem vnitřně připravený, v rodině se mi dělo spoustu smutných věcí, ale nerad bych byl konkrétní. Chtěl jsem, aby v bráně stál člověk s čistou hlavou. Jsem však rád, že to týmu pomohlo a Varnsdorf se zachránil.
Trenérem měsíce září se stal Zdenko Frťala, kterého dobře znáte. Nebylo vám líto, že v létě odešel?
Máte pravdu, známe se už dlouho. Už před koncem sezóny jsem věděl, že potřebuje změnit prostředí a jít jinam. Jak je vidět, pomohlo mu to. S Hradcem hraje na špici FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Samozřejmě nás to v kabině mrzelo, ale i pro nás bylo angažování nového kouče impulzem. Přišel trenér Oulehla a zatím nám to klape.
Vy jste však přišel o kapitánskou pásku, jak to berete?
S příchodem trenéra se změnil i kapitán, trenér si vybral Pavla Rudnytskeho a já to plně respektuji. Byl jsem v této roli nějaké tři nebo čtyři roky, tak teď mám alespoň více klidu na práci.
Začátek sezóny se vám nadmíru povedl. V jedenácti zápasech jste vychytal sedm čistých kont, jakým kouzlem jste svou branku začaroval?
Za to nemůže kouzlo, ale jen dobrá týmová práce. Troufám si říci, že před sebou mám nejlepší stopery ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE, a navíc v záloze jsou pitbulové Bláha a Kodeš, takže soupeři nemají příliš možností dostat se ke střele. Když to tak vezmu, tak proti Hradci a Jihlavě jsem neměl takřka žádnou práci, kluci to vše zvládli za mě.
Zažil jste již někdy takovou bilanci?
No, možná tak ještě někdy v dorostu Teplic.
Díky tomu jste získal cenu pro hráče měsíce září, co na to říkáte?
Tohle ocenění neberu jako individuální, ale jako týmové. Bez kluků bych na něj nedosáhl, takže patří hlavně jim.
Na druhou stranu jste však vstřelili jen osm branek. Jak tento efektivní styl hry vnímáte?
Je to zajímavé, přitom my nechceme hrát žádný beton, ale to tak prostě někdy vyjde. Jsme však rádi, že nám to funguje. Co si myslí ostatní nám může být jedno, důležité jsou body a ty my máme.
A jaké jsou reakce fanoušků?
Varnsdorf má sice méně příznivců, zato však více náročných. Zatím však dostáváme jen kladné ohlasy.
Po třetině soutěže vám patří čtvrté místo. Myslíte, že se může opakovat úspěch starý tři roky?
Pokud by se to vážně povedlo, byl by to asi mega zázrak. My jsme však naučení pokoře a skromnosti, takže takové myšlenky nemáme. Naopak jsme rádi za to, jak jsme zvládli začátek soutěže. Co bude dál se teprve uvidí.
Jste v nejlepším brankářském věku, jaké ještě máte fotbalové ambice?
Pro mě se nic nemění, stále bych si chtěl zahrát naši nejvyšší soutěž.
Foto: fczbrno.cz