13.09.2019 | Martin Hruzík | Trenér měsíce

Trenér měsíce Krejčí: Mým snem je pro Pardubice vykopat první ligu

Foto: fkpardubice.cz
Praha – Pardubice jsou zatím jednoznačně černým koněm soutěže. Jako jediné ještě neprohrály a překvapivě tak vévodí celé soutěži. Velkou zásluhu na tom má také trenérské duo Novotný-Krejčí, které má východočeské fotbalisty na starost. Oba muži u kormidla lídra FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY byli odměněni ziskem ceny pro trenéry měsíce. Jiří Krejčí, který v klubu působí již 20 let, ale míří ještě výš. Pardubice by rád dostal do nejvyšší soutěže.

Gratulujeme k zisku ceny pro trenéra měsíce, co na ni říkáte?
Jde o individuální ocenění, ale když jsme jej získali s panem Novotným, tak si dovedu představit, že by si jej s námi zasloužil i Martin Shejbal, kondiční trenér Tomáš Prorok a další. Zejména se o něj zapříčinili hráči svými výkony na hřišti.

Kdyby vám někdo před sezónou řekl, že po sedmi kolech budete mít čtyřbodový náskok na nebarážovou pozici, co byste mu řekl?
Když jsme viděli rozlosování, tak jsme měli trošku obavy. Během prvních pěti kol jsme jeli hned dvakrát v řadě na půdu soupeře, čekalo nás Brno, Ústí, doma Žižkov. Když se na to podíváme nyní, tak je to pro nás takové milé překvapení.

V čem je největší síla týmu?
Máme v týmu sedm reprezentantů z výběrů do 21 a 19 let. Věděli jsme, že ti kluci mají perspektivu, jen nemají zkušenosti s FORTUNA:NÁRODNÍ LIGOU. Byli jsme si však vědomi toho, že když se jim podaří prvních par zápasů, tak získají sebevědomí a narostou jim křídla. V kombinaci se zkušenějšími hráči jako Jeřábek, Černý, Prosek či Šejvl pak jejich výkonnost roste. I když nám odešli góloví hráči, tak jsme tým doplnili dravým mládím a zatím to funguje.

Přišli jste o Petráně, nejlepšího střelce soutěže, Fouska a další produktivní hráče... Bylo těžké je nahradit?
Hráče jako Pfeifer (Sokolov) a Hlavatý (Táborsko) jsme již z FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY znali, věděli jsme, že k nám typologicky zapadnou. S mladýma klukama z Olomouce a Plzně to bylo podobné, vybrali jsme si je díky přesvědčení, že k nám zapadnou. To se naštěstí povedlo, díky patří hlavně Martinu Shejbalovi, který je měl na očích a znal je z reprezentace. Díky jejich vyhovující typologii pak nebylo sehrání s mužstvem takovým problémem.

Nejlepším střelcem je obránce Čelůstka, je to náhoda?
Nemyslím si. Tomáš byl produktivní i v minulých letech, i když byl spíše nahrávačem. Má výbornou kopací techniku, takže o náhodu se nejedná.

Už jste zmínil i řadu jmen realizačního týmu, jak to máte vlastně rozděleno?
Řeknu to jednoduše. S panem Novotným jsme kolegové na stejné úrovni, ale když dojde na lámání chleba, tak to je na mě. Ovšem platí to i naopak, tudíž když se něco nelíbí vedení, tak jsem i první na koberečku. Jinak si myslím, že já, pan Novotný, pan Shejbal i další se snažíme spolupracovat a bavit se o různých aspektech.

Jste jediným celkem, který neprohrál. Musíte už třeba i krotit sebevědomí?
Ano, musíme. Někteří mladí kluci mají tendenci trochu lítat v oblacích, což se ukázalo i nyní v poháru v Benešově, kde jsme dostali direkt. Snad to pro nás bude ponaučením.

V Pardubicích působíte dlouho. Jak vy sám cítíte své propojení s klubem?
Působím tady od svých 35 a za chvíli mi bude 55 let. Už to teda bude nějakých 20 let. Začínal jsem jako asistent v U17 a postupně jsem si prošel přes dorost U19 až k mužům. Jsem Pardubák, takže srdíčko mám nastaveno jasně. Sám se snažím odvádět co nejlepší práci, aby jim to pomohlo.

Nemáte obavy, že se zvýší zájem o vaše hráče?
Samozřejmě jsme je měli a stále je máme. I kdyby se tak nestalo teď na podzim, tak se to zase roztočí v zimě. Vždycky se obáváme, jak je pak budeme nahrazovat, ale tak je to každý půlrok.

A co vy, měl jste nějakou zajímavou nabídku?
O žádné oficiální nabídce nevím.

Máte ještě nějaký fotbalový sen?
Mým snem by bylo pro Pardubice vykopat první ligu. Samozřejmě fotbal nejsou jen Pardubice, ale teď je to bezpředmětné. Mám smlouvu na tři roky, ale člověk nikdy neví, co bude.

V Pardubicích je velkým tématem stadion, jak to vidíte vy?
Není to jen otázka tohoto půlroku. Fotbal tady za své působení ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE jasně prokazuje zlepšení a umisťujeme se v horní části tabulky. Když však nemáte stadion, tak na vás veřejnost kouká trošku jinak a podle mě nás to brzdí. Klub se stará o 600 dětí a mládežníků, má svoji akademii a i mladí kluci potřebují vidět perspektivu. Vinice je útulný stadion, ale to nejlepší už má za sebou. Lepší zázemí by si zasloužili také fanoušci, kteří by pak chodili ve větším počtu, a to se nebavím o tom, kdyby se tu třeba kopala liga. To by nám třeba i chyběly lístky. Snad to politici pochopí a vyjdou fotbalu vstříc.