„Hráči se vydali ze všech sil, abychom to zvládli. Zaslouží absolutorium. To samé fanoušci, kteří nás fantasticky hnali dopředu,“ řekl Miloslav Brožek, na kterém byla po zvládnuté misi patrná velká úleva.
Trenére, klíčový duel sezony s Varnsdorfem jste zvládli a Opava si zajistila účast ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE i pro následující ročník. Jak jste viděl důležitý zápas?
Začnu trochu netradičně. Tým Varnsdorfu má za mě obrovský kredit za celou sezonu. Když jsem volil Hráče a Trenéra sezony, koukal jsem do Varnsdorfu. Potvrdilo se, že to je strašně těžký soupeř pro každého. Hraje rychle a kombinačně, má vysokou kvalitu a zaslouží si být v horní části tabulky. Kdyby jim vyšel závěr, mohli být klidně i ve trojce.
I proto jsem se toho utkání obával možná nejvíc, protože udělat poslední krok je strašně těžké. A bylo to možná ještě těžší, než jsem si dokázal představit. (usmívá se) Na druhou stranu obrovský kredit zaslouží všichni hráči, funkcionáři a hlavně diváci, kteří nás hnali. Opava se opět po nějaké době projevila jako fantastické soudržné místo a skvělá bašta fotbalu, která nás dohnala k tomu, že jsme zápas nakonec urvali.
Jsme nesmírně šťastní, že zůstáváme v soutěži. Všichni jsme si uvědomovali, jaká fotbalová poroba by to – se vším respektem k Moravskoslezské fotbalové lize – v případě sestupu byla. Opava má mířit úplně jiným směrem. Hráči se vydali ze všech sil a emocí, abychom to zvládli. Jsem strašně šťastný, že kluci a vlastně my všichni jsme byli odměněni.
Měli jste během utkání informace o průběžných výsledcích utkání na dalších stadionech?
Je to krásné, protože jsme si řekli, že tohle budeme řešit až ve druhém poločase a za stavu 1:0 v Jihlavě asi v páté minutě už jsem to věděl. (směje se) Panovala obrovská nervozita, navíc se všechny výsledky vyvíjely proti nám a zápas se nám nedařil zvládnout tak, jak bychom si přáli. Museli jsme se z toho dostat.
Považuji za mírný zázrak, že jsme takovým způsobem povstali a dokázali jsme zápas zvládnout. Je vidět, že tým má obrovskou sílu a soudržnost. Fanoušci se chytili a fantasticky nás hnali dopředu. Hráči zaslouží absolutorium. Oni se do této situace během sezony dostali, ale také se z ní dostali. Za mě obrovský aplaus.
Neměl jste po vyrovnávací brance Kadlece obavy, že budete dál hrát příliš otevřeně a soupeř udeří z brejku?
Sahal jsem do toho střídáním, kdy jsme se snažili zpevnit střed. Sem tam z propadnutého míče mohl mít Varnsdorf protiútoky, ve kterých je strašně silný. I v těch nervech jsem přemýšlel, jakým způsobem utkání takticky zvládnout. Proto jsem nechal nahoře i Šiguta s Ratajem. Nestřídali jsme útočníky, abychom byli nahoře pořád nebezpeční. Nakonec se to vyplatilo a teď už to máme za sebou.
Jak vám bylo při řadě neproměněných šancí, když jste museli dotahovat jednobrankové manko?
Při svém věku vždy říkám: Ze zkušeností je to takhle a takhle. Takovou zkušenost ale nemám a je to pro mě nová, skvělá zkušenost se šťastným koncem i pro mě. Posílí to nejen hráče, ale i mě. Věřím, že budeme všichni lepší.
S přibývajícími minutami už někteří fanoušci možná v záchranu ani nevěřili…
Díval jsem se na lavičku a šlo vidět, jak tím všichni žili, ale byli zkroucení a nešťastní, že se nám nedaří, jak chceme hrát. Proti byl navíc kvalitní soupeř, přehrát ho a dát dvě branky…
Cítil jsem, že všem uvadá naděje, že bychom se mohli udržet, ale cítil jsem, že zápas je ještě dlouhý, a že znovu a znovu naše šance přijdou, pokud nám tedy soupeř nevstřelí druhý gól. To se nestalo a naše šance přišly.
Samozřejmě v těch chvílích myslíte úplně na všechno, v hlavě vám probíhá malá jaderná válka. (směje se) Pořád tam něco vybuchuje a vy na to musíte reagovat s klidem, abyste udržel čistou hlavu pro klíčové rozhodnutí, které pořád může přijít.
Snažím se zachovat chladnou hlavu, i když vypadám emočně. Emoce ale musí být předávána také jako energie hráčům. Dobrý hráč se pozná podle toho, jak reaguje pod tlakem. A oni se u toho na rozdíl od trenérů ještě navíc musí hýbat. (směje se)
Sezona je za vámi, druholigovou příslušnost jste udrželi. Jaké pocity nyní zažíváte?
Když pro něco hodně děláte, chcete cítit nějakou odměnu. A ta se může jmenovat jakkoliv v různých životních situacích. A tady byla odměnou vyrovnávací branka. Cítil jsem, že hráči strašně touží tu branku dát, že do toho jdou absolutně naplno se vším, co je jim aktuálně dáno do vínku. Nakonec byli odměněni a já cítím obrovské štěstí za ně.
Když hrajete na hraně, nebo možná přes závit, všechno je napjaté, a nakonec jste odměněni, to je úžasné. I kdybychom remizovali a zachránili jsme se, budeme rádi. Ale výhra? Na tu hráči myslí další tři neděle, než přijde příprava a začnou nové zápasy.
Jsem rád, že jsme vyhráli, hráči byli odměněni a soutěž jsme pro Opavu zachránili, byť všichni víme, že Opava má ligovou historii, měla by směřovat do ligy, ale všechno má svůj čas.
V Opavě jste podepsal smlouvu do konce sezony s opcí. Budete ve Slezském FC pokračovat?
Myslím si, že to malinko seriózní ze strany vedení, které řeklo, že tam dáme oboustrannou opci a uvidíme. O příští sezoně jsme se ale nebavili. Nechtěl jsem nic řešit do doby, než skončí sezona. Nechtěl jsem reflektovat žádné coby, kdyby… Absolutně rozhodující bylo dotáhnout naši práci do konce a teprve nyní se můžeme bavit, co dál.
Máte zájem v Městských sadech pokračovat?
Bylo by velké rouhání tento klub odmítat, ale má to i rodinný a sociální aspekt. S vedením to vše budeme zvažovat, jak to udělat. Teď jsem nesmírně šťastný, že jsme se zachránili, a tohle pojďme řešit od pondělí, protože vlastně není pauza. Už za tři neděle se trénuje. (usmívá se)