26.10.2018 | Libor Štěpán | Zápas

Vítkovická pevnost stále odolává, také Žižkov odjel s nepořízenou

Foto: 1skprostejov.cz
VÍTKOVICE – FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA nabídla ve 13. kole střetnutí nejlepšího týmu doma a nejhoršího venku a jednalo se o zápas dvou zcela odlišných poločasů. Pokud někdo z diváků přišel až na druhou část, o nic nepřišel. V první půli byl opticky lepší Žižkov, ale přes pevnou obranu soupeře se nedokázal prosadit do gólové šance. Po změně stran začaly Vítkovice konečně hrát fotbal a odměnou jim byly dva góly Vladimíra Mišinského, které rozhodly o tom, že vítkovická tvrz v této sezóně stále nemá jedinou trhlinu.
52. Mišinský
71. Mišinský
bez branek
bez karet
51. Rondič
56. Urbanec
Sestavy
Šustr – Celba, Mikula, V. Cverna, Hýbl – Matěj (81. Macej), Motyčka, Holiš, Vasiljev (84. Ožvolda) – Súkenník – Mišinský (90. O. Cverna).
Trenér: Jiří Balcárek
K. Hrubeš – Urbanec (87. Beňo), Švejdík, Vilotić, Stříž – Podrazký, Batioja – Halgoš (66. M. Čermák), Rondić, Volek (54. Bazal) – Musa.
Trenér: Petr Mikolanda
Rozhodčí: Lerch – Myška, Vaňkát • Stadion: Městský stadion Ostrava-Vítkovice • Diváci: 597

Komentář

Slavnostní nástup a zpěv kompletní československé hymny v rámci připomínek 100 let od založení samostatného Československa byly to jediné, co mohlo oko diváka na vítkovickém stadionu potěšit až do konce poločasové přestávky. Úvodní dějství nemělo nic společného s druholigovou úrovní. Vítkovice dlouhou dobu na hřišti prakticky vůbec nic nehrály. Od počátku nedokázaly udržet míč na kopačkách, takže se pouze bránily. Obranný blok jim sice fungoval spolehlivě, ale byl zatažený víc, než bylo v úmyslu, takže Žižkov téměř bez větší námahy zcela ovládl střed hřiště. 

K ničemu mu to ale nebylo. Jeho hře chyběly nápady a lehkost v provedení, takže se nedostával do blízkosti branky. Centry do pokutového území spolehlivě odvraceli pozičně výborní stopeři David Mikula a Václav Cverna, případně si pro míče chodil brankář Šustr. K prvnímu ohrožení branky se tak Pražané dostali až v 18. minutě, ale Podrazký z přímého kopu mířil pouze do náruče gólmana.  

Vítkovice se sice postupně dostávaly aspoň k náznakům slušných útočných akcí, ale za celý první poločas vyprodukovaly pouze jednu propagační střelu na branku, se kterou Hrubeš neměl problémy. To na druhé straně se snažil bosenský Rondić, který byl vidět ve slušné pozici hned třikrát. Nejprve zády k brance nezvládl akrobatické zakončení, poté zpoza vápna střílel jen slabě a těsně před přestávkou se postaral o největší vzrušení úvodních 45 minut, když si dobře naskočil na centr z pravého křídla a z prostoru penalty mířil k pravé tyči, ale Šustr dokázal včas zasáhnout.

Z kabin se ale vrátily úplně jiné Vítkovice a úroveň zápasu rázem výrazně stoupla. Od počátku hrály mnohem aktivněji a začaly se jim dařit kombinace. První šanci si vypracovaly již po čtyřech minutách, Hrubeš ještě s námahou zasáhl a dorážka mířila nad. Varování si ale Viktorka nevzala k srdci a o tři minuty později už prohrávala. Na pravé straně výborně zapracoval Jan Matěj a Igor Súkenník poslal přihrávku na malé vápno tak, že na ni brankář Hrubeš nedosáhl. Před Vladimírem Mišinskýmzívala prázdná branka, stačilo jen nastavit nohu.

Na rozdíl od předchozích zápasů se Ostravané po zisku vedení nezatáhli a pokračovali v aktivní hře. Žižkov sice neházel flintu do žita, ale bylo znát, že inkasovaný gól jím dost otřásl. Sice se snažil nadále útočit, ale proti výborně organizovanému bloku se nedokázal prosadit a musel se spokojit se střelami ze střední a větší vzdálenosti, které však k ničemu nevedly. Domácí při každé příležitosti ochotně vyráželi do protiútoků a jedním definitivně rozhodli zápas. V 71. minutě utekl po levé straně Tomáš Vasiljev, centrem našel před brankou opět Vladimíra Mišinského, který sice musel zpracovávat míč na prsa, ale provedl to parádně a než míč spadl na zem, napálil ho tvrdě k levé tyči. Nedal Hrubešovi vůbec žádnou šanci a mohl slavit již druhý gól v utkání.

Ani toto Viktorku nesrazilo úplně do kolen. Stále se snažila zdramatizovat zápas, ale před branku se nedostala. Relativně blízko snížení byla pouze po střele střídajícího Čermáka, který z 20 metrů těsně minul branku. Vítkovice odehrály závěr zápasu zkušeně, v obraně si nadále počínaly velmi pozorně a výsledkem bylo, že Pražané po změně stran nedokázali vystřelit mezi tři tyče. Po špatném prvním poločase a zlepšeném výkonu ve druhém nakonec domácí zaslouženě zvítězili a mohli se svými fanoušky slavit přidání šestého korálku do řady vítězných domácích zápasů. Aktuálně mají po 13 kolech 21 bodů, což je více než za předchozí dva druholigové podzimy dohromady.

Ohlasy trenérů

Jiří Balcárek (MFK Vítkovice): Mám na to stejný názor. V prvním poločase se nikdo do šance nedostal. Z naší strany to bylo horší. O poločase jsme si řekli nějaké věci, ale žádná bouřka nebyla. Chtěli jsme posunout blok víc nahoru a Súkenníka až k Mišinskému. Vytvořit tím tlak na soupeře, aby dělal chyby. Dali jsme dva góly po krásných akcích. Musím před kluky smeknout. Nejen za tento zápas, ale za to, že jsme stále doma stoprocentní.

Petr Mikolanda (FK Viktoria Žižkov): Viděli jsme dva rozdílné poločasy. V prvním poločase se hrálo od vápna k vápnu. Ani my, ani domácí si nevytvořili žádnou šanci. Druhý poločas pro nás začal špatně. Po sedmi minutách jsme dostali první gól, za dalších dvacet minut druhý. Domácím stačilo dát třikrát míč do vápna. Je to velmi produktivní a zkušený mančaft. Naši hráči byli vepředu sterilní. Pořádně jsme nevystřelili na bránu, takže domácí vyhráli zaslouženě.