Ve šlágru 19. kola chtěla dát Líšeň doma zapomenout na porážku z Příbrami, Vyškovští chtěli na třetí pokus na jaře konečně vyhrát. Úvodní minuty příliš fotbalové krásy nenabídly, oba týmy brzdily nepřesnosti v kombinaci. Po necelé čtvrthodině se hosté sice po sražené ráně Štěpánka, kterou doklepl do sítě Souaré, ujali vedení, ale pomezní sudí záhy odmával poměrně jasný ofsajd.
Domácí zahrozili poprvé až ve 23. minutě, kdy to zkusil zleva zdálky z přímého kopu Čermák, Kinský však na jeho ránu viděl a dokázal ji vyrazit. Za minutu zahrozil také domácí Matocha, zpoza vápna střílel přes obránce prudce po zemi, pravou tyč branky Vyškova těsně minul. Chvíli nato se připomněl i Vyškov, po centru Kanakimany zakončoval Lacík hlavou osamocen na zadní tyči vedle.
Ve zbytku první půle už opět žádné – byť jen náznaky šancí – nepřicházely, a do kabin se tak šlo za nerozhodného stavu. Podobný obrázek hry pokračoval i v úvodu druhé půle, po hodině hry hostující kouč Trousil oživil hru Vyškova příchody Lahodného s Vintrem. Klíčový moment utkání přišel nakonec dvacet minut před koncem.
Vyškov zachytil míč na polovině hřiště a řítil se do brejku, v němž Bayo vysunul kolmicí za obranu Lacíka, ten vyběhnuvšímu Vajnerovi udělal kličku a následoval faul gólmana Líšně, po němž byla nařízena penalta. Té se ujal Ondřej Vintr, brankáře brněnského týmu poslal na stranu, zatímco sám zamířil doprostřed branky.
Od inkasované branky už Líšeň vrhnula všechny zbytky sil do útoku a sypala do vápna Vyškova jeden centr za druhým. Devět minut před koncem měla přece jen jedinečnou možnost srovnat, ale Sokol v tutovce na malém vápně Kinského nepropálil. V úplném závěru obrana Vyškova odvracela všechny další rodící se šance domácích, kteří tak podruhé v řadě vyšli gólově naprázdno.